Burnchurch

Tento druh tvrze se stavěl od 15. do 17. stol. Angličtina nemá slovo pro tvrz a tak jsou všechny tyto stavby označovány jako hrady. Do této skupiny patří i známé památky Bunratty v hrabství Clare a Blarney v hrabství Cork. Věžové domy zpravidla stály v ohrazení, někdy kamenném, označovaném slovem ‘bawn’. Mohly ale stát i volně bez vnějšího opevnění. V irských městech, jako například v Galway a Carrickfergusu, byly věžové domy stavěny jako měšťanské domy s patřičným vzájemným odstupem. Lynch’s Castle v Galway je vzácnou přeživší ukázkou takového měšťanského domu. Konzervativní odhad celkového počtu věžových domů v Irsku je 2000. Jen vzácně nabyly věžové domy se svým vnějším opevněním rozměrů hradu. Jednou takovou ukázkou je hrad Aughnanure v hrabství Galway. Věžový dům Burnchurch dosud stojí v plné výšce. Vstupní portál se nachází v přízemí severního průčelí a tak umožňuje přímý vstup do přízemní místnosti. Nalevo v průchodu začíná přímé schodiště v síle zdi do vyšších pater. Donjon má tři patra nad přízemím, druhé patro má valenou hrotitou klenbu. Hlavní místnost se nachází v nejvyšším třetím patře. Obytné mohlo být i podkroví. Interiéry tohoto věžového domu jsou na internetu popsány jako velmi bohaté na chodby a místnosti v síle zdí. U jiných volně přístupných věžových domů se o tom lze přesvědčit. Severní a jižní průčelí věže jsou o jedno patro vyšší než zbývající dvě strany. Zdivo tu vytváří vyvýšené ochozy, které zároveň sloužily jako střešní štíty. Ochozy chránily střechu i na nižších dvou stranách. Střecha tak byla zapuštěna ve zdivu, jak tomu bylo v této části Evropy zvykem. Průčelí domu mají velké množství štěrbinových otvorů a střílen. Pouze v nejvyšším patře jsou okna o něco málo širší. V jižním průčelí druhého patra je dodatečně vložené široké obdélné okno. Ochoz má na severní straně podsebití na dvou konzolách, situované přímo nad vstupním portálem věže. Severně od věžového domu stojí dnes o samotě válcová flankovací věž. Ta zaujímala severozápadní nároží kamenného ohrazení tvrze. Stopy po hradbách jsou na dvou stranách věže dosud patrné. U věžového domu původně stál uvnitř ohrazení také velký sál..

rodem Fitzgeraldů z Burnchurch. Šlo o barony, vedlejší větev rodu Fitzgeraldů. Royland Fitzgerald byl baronem z Burnchurch v roce 1527. Zemřel v roce 1544 nebo 1545. Po něm se ujal panství jeho syn Jan, který zemřel v roce 1552. Janův syn Richard držel panství do své smrti na přelomu 16. a 17. stol. Richardův syn Roland žil přibližně do začátku Anglické občanské války v roce 1642. Jednotliví členové rodu jsou pochováni na místním hřbitově. Baroni o tvrz přišli v roce 1653, krátce po invazi anglického parlamentního vojska do Irska v roce 1649. Tehdejší držitel tvrze, Richard Fitzgerald, bojoval během Anglické občanské války (1642-1651) v irském konfederačním vojsku. Toto vojsko bylo na straně anglického krále a spolu s ním válku prohrálo. Richard Fitzgerald byl se svou rodinou poslán do exilu v Connachtu. Irům bylo řečeno “(jděte) do pekla nebo do Connachtu” (To Hell or to Connacht). Anglický parlament pod vedením Olivera Cromwella tehdy nařídil odsun irského obyvatelstva za řeku Shannon do provincie Connacht. Fitzgeraldové nebyli Irové ale Angloirové, tedy Angličani z dob normanské okupace Irska ve 12. a 13. stol. Za celá ta staletí se ale poirštili. Navíc byli ve válce na špatné straně a proto byli odsunuti. Oliver Cromwell se mohl na tvrzi ubytovat při obléhání města Kilkenny v březnu 1650. Jeho vojsko tu v té době tábořilo. Od roku 1654 byl novým majitelem tvrze plukovník Vilém Warden z Cromwellova vojska. Později přešla sňatkem do rukou rodu Flood. Byla obývána až do roku 1817, kdy zemřel její poslední obyvatel reverend Vilém Swift..