Výsledky hledání míst

Robert Geraldin vystavěl po pol.17.stol.zámek. Koncem 17.stol.Věžníkové zámek barokně přestavěli. V r. 1833 přestavován. Patrová barokní zámecká budova obdélníkového půdorysu, na průčelí rizalit, v jehož ose vystupuje v patře balkon s balustrádou.

Tvrz přestavěná na zámek poprvé připomínaná r. 1403, kdy ji vlastnil Prokop Krukner. R. 1409 získal tvrz Mikuláš z Újezda a provedl přestavbu v gotický věžovitý objekt. Přestavěna počátkem 17. stol. v renesanční zámek, dnešní vzhled výsledkem barokní přestavby Antonia Porty z r. 1679.

Barokní palác Přehořovských z Kvasejovic z l.1702–04 podle projektu G. B. Alliprandiho. Pozdně barokně upraven I. J. Palliardim. Od r. 1753 jej vlastnili Lobkowiczové. Dnes sídlo zastupitelského úřadu Spolkové republiky Německa.

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.

První panské sídlo se v Lochkově připomíná v r.1399. Během staletí se zde vystřídalo velké množství vlastníků a až v 19. st. byl panský dům ve dvoře přestavěn na zámeček. Budova obdélníkového půdorysu s věžičkou, balkonem a s krátkým křídlem.

Pozdně gotická tvrz připomínaná r. 1532, přestavená po r. 1571 na renesanční zámek. Za třicetileté války vypálen. Opraven Netolickými z Eisenbergu po r. 1754. Necitlivá přestavba po r. 1945. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Historický památník Locus perennis neboli Věčné místo označuje jeden ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896. Nyní součást české nivelační sítě. Památkově chráněný pomník pochází z r. 1889.

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Barokní zámek vznikl přestavbou pův. renesančního zámku, postaveného koncem 16. stol. Martinem Kynarem ze Serfenštejnu. V 1. pol. 18. stol. byl v majetku Jana Julia Frobela barokně přestavěn. V 1. pol. 19. stol. Sedlničtí z Choltic založili zám. park. Od r. 2007 v soukr. majetku, slouží jako hotel.

Zámek – vila byla postavena roku 1873 pražským hoteliérem Antonínem Cívkou. Budova sloužila jako stáčírna likérů, dozrávárna banánů a misijní škola. Natáčely se zde „Ostře sledované vlaky“ Jiřího Menzela.

Lodžie postavena v letech 1376 – 1382. Jde o sochařskou galerii antického a renesančního umění pod širým nebem. Má podobu otevřené haly. Vystavené sochy jsou kopie. Nejproslulejší socha je Perseus s hlavou Medúzy a Únos Sabinek.

Jan Josef Löw z Erlsfeldu na místě původní tvrze a renes.zámečku vystavěl r.1750 trojkřídlý jednop.barokní zámek. Pravé křídlo završila věžička. Součástí novostavby byla kaple. Továrník František Ringhoffer v l.1902–1903 upravil do dnešní podoby.

Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.

Městská památková reservace v Lokti byla vyhlášena 1950, obnovena 1979. Ani to nezabránilo rozsáhlým demolicím v samém centru města. Po roce 1990 proběhla rozsáhlá obnova domovního fondu i hlavních dominant (viz samostatná hesla).