Výsledky hledání míst

Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcový krucifix byl vytvořen r. 1934 v novobarokním stylu, od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Kříž je umístněn na pylonu a zdobeném podstavci s volutovou konzolí, na které je barokní socha Bolestné Panny Marie z roku 1796. Kříž chrání kovaný plůtek (um. kovář Oldřich Hrubý).

Ocelová rozhledna (50 m, 835 m n. m.) byla postavena na místě pův. kamenné Kempfovy rozhledny (10 m), která zde stávala v l. 1932–81 (v 2. pol. 20. stol. zchátrala, stržena). Nová rozhledna byla postavena r. 2008 ve spolupráci spolku Krudum o.p.s. a společností Loketské městské lesy a Český Telecom.

Předrománská kónická kruhová věž z 10. nebo 11. stol. keltského kláštera z 5. nebo 6. stol. Výška 28 m, průměr u země 4,8 m. Bazaltové lomové zdivo, kamenná kuželová helmice. V nadpraží portálu kámen s reliéfem keltského kříže. Ostatní části kláštera odstraněny při parkové úpravě okolí r. 1819.

Mírně kónická a mírně nakloněná klášterní kruhová věž z 11. nebo 1. pol. 12. stol. Nejstarší dochovaná stavba ve městě. Jedna ze 73 svého druhu v Irsku. Výška 30,5 m, vnější průměr u země 5,08 m. Mohla sloužit jako zvonice kostela a požární hláska pro celé město. Vyhlídková plošina na vrcholu přístupná veřejnosti.

Klášterní kruhová věž z 12. stol. Nepřímo doložena v roce 1188. Jedna ze sedmdesáti tří svého druhu v Irsku. Klášter založen sv. Brigitou v 5. stol. Nejvyšší část věže znovu postavena v pozdějších stoletích.

Románská kruhová věž z 11. nebo 12. stol. Jedna ze sedmdesáti tří svého druhu v Irsku. Byla součástí keltského kláštera založeného snad sv. Patrikem v 5. stol. Opravena v roce 1841. Dnes se nachází na hřbitově.

Město vzniklo zřejmě v 6.-9. stol. Na hradě Krujë sídlil kníže Skanderbeg, vlastním jménem Gjergj Kastriota, který se stal albánským národním hrdinou. Město Krujë neúspěšně obléhali Osmanští Turci v l. 1450, 1466 a 1467. Město kapitulovalo až po Skanderbegově smrti při čtvrtém obléhání v r. 1478.

Nejstarší české horní město v Krušných horách vzniklo u původně povrchového naleziště cínu. Poprvé je písemně doloženo k roku 1305. Několikrát vážně poškozeno válkami a požáry. MPZ chrání solitéry (hrad, kostely) i celkovou hmotovou skladbu městečka.

V r. 1830 nechal hrabě František Beréni přestavět starší sídlo v klasicistním slohu. V r. 1862 jej koupili Nemeshegyiové, kteří jej upravili a založili park. Současná podoba zámku je výsledkem novorenesanční přestavby z r. 1906. Dnes v budově sídlí základní a mateřská škola.

První zmínka o tvrzi je z r.1522. Jan Josef Valdštejn r.1728 na místě tvrze vystavěl barokní zámek. V letech 1816-1817 došlo k přestavbě zámku. Dnes součást krušovického pivovaru.

Drobný lovecký zámek vybudován v lesích mezi Vroutkem a Nepomyšlí r. 1831. V držení rodu Herberštejnů do r. 1945. V r. 1985 vyhořel, nyní po rekonstrukci v soukromém vlastnictví a nepřístupný.

Unikátní technická památka, krytá lávka přes řeku Svratku, pocházející z roku 1873. Je 22 m dlouhá a spojovala obce Švařec a Koroužné.

Krytý most přes Ohři byl postaven r. 1364 původně jako celodřevěný. Několikrát vyhořel a byl poničen při válkách nebo povodní. V l. 1753 a 1768 byly dřevěné pilíře nahrazeny kamennými. Poté byl most opakovaně opravován. R. 1986 zcela shořel, v l. 2001–2003 byl znovu postaven v původní podobě.

Krytý dřevěný most z roku 1718 na kamenných pilířích přechází řeku Svratku. Plnému provozu sloužil do 60. let 20. stol., od té doby jen pro pěší. V posledních letech postupná rekonstrukce. V okolí bylo podobných mostů několik.