Výsledky hledání míst

Hrad z konce 12. stol. na skále nad údolím řeky Kremže. Ve 13. stol. majetek Gutratů, ve 14. a 15. stol. pánů z Walsee. R. 1645 vypálen Švédy, od té doby pustý. Od r. 1717 majetek Starhembergů. Čtverhranný bergfrit, impozantní šíjový příkop, v paláci byla filtrační cisterna.

Gotický hrad, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl založen na počátku 13. st. Podle písemností založen rakouskými Schenky. Poté ho vlastnili dědici Markvart a Protiva. Dle průzkumů hrad zanikl před polovinou 15. století.

Zřícenina hradu v západní části hrabství Limerick. Založen po roce 1198 Tomášem FitzMaurice FitzGeraldem. Nejstarší rodové sídlo Desmondů, později rytírů z Glinu. Dobyt v roce 1601 a zpustošen v roce 1641. Dnes v majetku rodiny Nolanů.

Tvrz postavil Anglonorman Richard de Burgh po r. 1235, kdy dobyl Connacht. Obdélný trojpodlažní donjon s vysokým skarpem bez vnějšího opevnění. S přestávkou ve 13. stol. jej de Burghové, později Burkové, vlastnili do 17. stol., kdy tvrz zpustla.

Lokalita osídlená už v 11. století byla od 13. stol. součástí opolského knížectví. Ve 14. stol. zde vznikl dřevěný hrad, který byl v 15.–16. stol. přestavěn na kamennou pevnost s věžemi, palácem a renesančními prvky. Roku 1443 jej získali krakovští biskupové.

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.

Hrad, založený zřejmě již ve 13. stol. při modernizaci protitatarského útočiště, se prvně zmiňuje až v 16. stol. Za Rákócziho povstání byl dobyt a následně vážně poškozen. Poté již nebyl obnoven. Dodnes se z hradu dochovaly jen nevelké částečně zakonzervované úseky zdí.

Původně královský hrad pochází z 14.století. V roce 1524 vyhořel. Neodolal turecko-tatarským nájezdům. V 18.století zničen rákocziovskými povstalci. Jeho části rozebírány na materiál až do dnešní podoby.

Zřícenina hradu založeného ve 14. stol. Vilémem, synem pána Děpolta ze Zbiroha. Od roku 1600 se uvádí již jako pustý. V r. 1658 na císařův příkaz byl hrad Sklála pobořen, aby nemohl sloužit jako opěrný bod nepříteli.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Pozůstatky skalní kaple u Mírkova jsou dnes jen zbytky ve skále. Původně zde byla poutní kaple z 19. století, vzniklá kolem jeskyně se soškou Panny Marie. Po válce chátrala a v 70. letech byla zbořena. Dnes místo slouží i jako lezecká lokalita.

Pozůstatky mlýna na Veseckém potoce na horním konci tzv. Veseckého Plakánku. Dochována ve skále tesaná část lednice a mlýnice, ostatní prvky stavby zanikly. Mlýn vznikl snad v 18. století, zanikl nejpozději po II. světové válce.

Skalní obydlí neznámého stáří bylo vytesáno nejpozději před r. 1850. Koncem 19. stol. zde žily dvě vdovy. V r. 1911 se již do prázdného obydlí nastěhovala početná rodina chudého bezzemka. Po 1. světové válce již zůstalo neobydlené.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.