Výsledky hledání míst

Zřícenina gotického hradu, který byl založen r.1426–7 jako rezidence husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé. R. 1437 byl hrad po 4 měsících dobyt královským vojskem a zanikl. Polookrouhlá zemní bašta umožnila použití děl, jedna z prvních svého druhu.

Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.

Hrad, založený zřejmě již ve 13. stol. při modernizaci protitatarského útočiště, se prvně zmiňuje až v 16. stol. Za Rákócziho povstání byl dobyt a následně vážně poškozen. Poté již nebyl obnoven. Dodnes se z hradu dochovaly jen nevelké částečně zakonzervované úseky zdí.

Původně královský hrad pochází z 14.století. V roce 1524 vyhořel. Neodolal turecko-tatarským nájezdům. V 18.století zničen rákocziovskými povstalci. Jeho části rozebírány na materiál až do dnešní podoby.

Zřícenina hradu založeného ve 14. stol. Vilémem, synem pána Děpolta ze Zbiroha. Od roku 1600 se uvádí již jako pustý. V r. 1658 na císařův příkaz byl hrad Sklála pobořen, aby nemohl sloužit jako opěrný bod nepříteli.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Pozůstatky mlýna na Veseckém potoce na horním konci tzv. Veseckého Plakánku. Dochována ve skále tesaná část lednice a mlýnice, ostatní prvky stavby zanikly. Mlýn vznikl snad v 18. století, zanikl nejpozději po II. světové válce.

Skalní obydlí neznámého stáří bylo vytesáno nejpozději před r. 1850. Koncem 19. stol. zde žily dvě vdovy. V r. 1911 se již do prázdného obydlí nastěhovala početná rodina chudého bezzemka. Po 1. světové válce již zůstalo neobydlené.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Zřícenina středověkého hradu a renes. kaštiela. Založen před r.1309 magistrem Dončem. Mnohokráte byl goticky a renesančně upravován a přestavován. Od r. 1527 až do pol. 20 stol. v držení Révayovců. Od pol. 18. stol. chátrá. R. 1944 vyhořel kaštiel.

Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.