Výsledky hledání míst

Původně královský hrad pochází z 14.století. V roce 1524 vyhořel. Neodolal turecko-tatarským nájezdům. V 18.století zničen rákocziovskými povstalci. Jeho části rozebírány na materiál až do dnešní podoby.

Zřícenina hradu založeného ve 14. stol. Vilémem, synem pána Děpolta ze Zbiroha. Od roku 1600 se uvádí již jako pustý. V r. 1658 na císařův příkaz byl hrad Sklála pobořen, aby nemohl sloužit jako opěrný bod nepříteli.

První písemná zmínka je ze 14. století. Poté několikrát změnil majitele. Když v roce 1639 hrad zpustošili Švédové, už nebyl nikdy obnoven a od té doby chátral. Dnes v majetku obce Vlastislav.

Pozůstatky mlýna na Veseckém potoce na horním konci tzv. Veseckého Plakánku. Dochována ve skále tesaná část lednice a mlýnice, ostatní prvky stavby zanikly. Mlýn vznikl snad v 18. století, zanikl nejpozději po II. světové válce.

Skalní obydlí neznámého stáří bylo vytesáno nejpozději před r. 1850. Koncem 19. stol. zde žily dvě vdovy. V r. 1911 se již do prázdného obydlí nastěhovala početná rodina chudého bezzemka. Po 1. světové válce již zůstalo neobydlené.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Zřícenina hradu, postaveného Archlebem z Kunštátu. Prvně zmiň. r. 1384, kdy Archleb hrad postoupil synu Erhardovi a bratru Janovi. R. 1447 hrad získala Erhardova dcera Žofka, r. 1448 jej koupil pernštejnský purkrabí Vaněk. Pro jeho loupeživé chování byl hrad r. 1456 pobořen. Nebyl obnoven a zpustl.

Zřícenina středověkého hradu a renes. kaštiela. Založen před r.1309 magistrem Dončem. Mnohokráte byl goticky a renesančně upravován a přestavován. Od r. 1527 až do pol. 20 stol. v držení Révayovců. Od pol. 18. stol. chátrá. R. 1944 vyhořel kaštiel.

Umělá zřícenina, budovaná po roce 1805 jako společenské centrum lázeňského souměstí s využitím netradičního materiálu. Chátrání po roce 1945 přešlo v devastaci po roce 1990.

Šlapka je záhadné místo udávané na mapě KČT jako zřícenina hradu, ale v literatuře o ní není ani zmínky. Zanikla po roce 1945.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Zřícenina hradu. Založen Janem z Pilicy ve 40. letech 14. století. Jeho dcera Alžběta přinesla hrad věnem Vincentu z Granowa erbu Leliwa. Hrad držen jejich synem Janem z Pilicy a jeho potomky až do roku 1570, kdy byl prodán biskupovi F. Padniewskiemu. Po r. 1610 neobýván. R. 1655 zpustošen Švédy.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.