Výsledky hledání míst

Dům postavil v r.1573 rychtář Jiřík Bozkovský z Bozkovic z části na místě zaniklého hradu. V r.1832 a 1868 přestavován a opravován. Renes. dům s rizalitem se psaníčkovými sgrafity tvoří východní část jižní fronty Velkého náměstí. Kulturní památka.

První kostel postavili Anglosasové. Druhý kostel Normanů zničen při nájezdech Skotů. Ve 14. stol. kostel obnoven na zbytku předchozí stavby. Arkády dokončeny r. 1458. Horní patro přistavěno koncem 15. stol. Ve 20. stol. katedrála rozšířena. Po ustanovení Bradfordské diecéze se chrám stal katedrálou.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Lovecký zámeček přímo na česko-rakouské státní hranici jihovýchodně od Vranova nad Dyjí vznikl před rokem 1799 jako součást krajinných úprav vranovského panství.

Věž byla součástí městského opevnění (dnes již zbořeného), postavená zřejmě v polovině 14. století, opravená po husitských válkách, kolem roku 1600 opatřená renesanční atikou a roku 1902 zděnou helmicí.

Rozhledna 787 m n. m., postavena r. 1912 (arch. R. Hemmrich). Rozhledna je 21 m vysoká. Původně zde stála dřevěná rozhledna vystavěná r. 1889 Německým horským spolkem pro Jizerské hory, vyhořela r. 1912. Pod rozhlednou turistická chata s hospodou z r. 1892.

Hrad založen r. 1377 snad v místech starší pevnosti. Od r. 1378 sloužil uherským králům a od r. 1920 jako sídlo panovníků Rumunského království. V l. 1987-1993 prošel rekonstrukcí. V r. 2009 bylo znovu otevřeno muzeum. Hrad se stal známým díky románu irského spisovatele Brama Stokera „Drákula“.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Brána do muslimského královského města Alhambry, dokončená v červnu 1348. Po dobytí Granady v lednu 1492 před ní byla sloužena první katolická mše. Jedna ze čtyř vstupních bran města. Dnes jako součást Alhambry památka UNESCO.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Městská brána z pol. 15. stol. Patrně v ní sídlil tholsel, daňový a celní úřad, po kterém je pojmenovaná. Vedle průjezdu byla v 18. století šatlava. Původně dvoupatrová branská věž snížena v 19. stol. o jedno patro a upravena do dnešní podoby. R. 1834 v ní zasedala městská rada.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.