
Brána Spravedlnosti (Puerta de la Justicia) je spolu s bránou Vína (Puerta del Vino) a nádvořím paláce Karla V. volně přístupná v běžnou denní dobu. Do ostatních částí Alhambry je třeba mít vstupenku, ideálně zakoupenou předem na internetu.
Pár metrů před bránou je při cestě fontána Pilar de Carlos V, zhotovená v roce 1543, v době vlády římského císaře Karla V. V jižním svahu Alhambry stojí v lese o samotě brána Puerta de Bibarrambla. Jde o pozůstatek muslimské městské brány z 11. stol. V 19. stol. ve městě překážela a v roce 1884 byla zbořena. V roce 1933 byla za použití původních zbytků znovu postavena na svém dnešním místě. Na protější straně úžlabiny, jižně od Alhambry, jsou na kopci obranné věže Torres Bermejas z 12. až 15. stol.
Portál brány je situovaný v její východní boční zdi. Přístupovou cestu tak bylo možno kontrolovat nejen z ochozu věže, ale také z přilehlé městské hradby. Těleso branské věže obsahuje předbrání s podsebitím. Vnější portál předbrání je mnohem vyšší než druhý portál. Oba mají podobu klasického muslimského oblouku s podkovou. Klenák vnějšího portálu nese vyobrazení lidské ruky. Pět prstů na ruce symbolizuje pět zásad islámu. Těmi jsou víra v boha a proroka Mohameda, modlitba pětkrát denně, darování almužny, půst během Ramadánu a pouť do Mekky. Nad druhým portálem je vyobrazen klíč. Jeho význam dnes není přesně znám, mohlo jít o symbol vládců Nasridské dynastie. Podobný klíč je vyobrazen také na blízké bráně Vína (Puerta del Vino) a nad vstupem do sultánova letního paláce Generalife. Nad klíčem je arabský nápis, který datuje dokončení brány do června 1348. Jméno brány, uvedené v nápisu jako Bab-al-Sari’a, bylo špatně přeloženo. Nejde o spravedlnost či zákon šaría, ale o podobně znějící slovo, které znamená promenáda. Správně tak jde o Promenádní bránu (Lawrence Bohme, www.andalucia.com). V malé nice nad nápisem je socha Panny Marie s Jezulátkem. Průjezd se uvnitř věže čtyřikrát lomí v pravém úhlu. Pravoúhlé zlomy jsou u muslimských bran ve Španělsku časté. Po stranách je první polovina průjezdu lemovaná slepými arkádami s oblouky ve tvaru podkovy. Vysoko nad průjezdem se střídají zděné neckové, klášterní a křížové klenby. Hlavním stavebním materiálem věže je cihla, vnější vstupní průčelí a oba vnější portály jsou postaveny převážně z kamenných kvádrů. Třetí portál na opačném konci průjezdu, taktéž ve tvaru podkovy, je postavený z cihel. Oblouk portálu lemují cihlové vlnky. Nad nimi je částečně dochovaná výzdoba z modrobílých glazurovaných kachlů. Výzdoba je ohraničená cihlovým rámem. Muslimské kachle mají i dnes veliký vliv na umění Španělska a Portugalska v podobě různobarevných kachlů azulejos. Po překonání brány byla přístupová cesta sevřená v prostoru bývalého parkánu mezi dvěma hradbami. Obránci tak mohli na nepřítele útočit z ochozů. Stoupání cesty a její šířka navíc umožňovaly účinný jezdecký útok. Brána Spravedlnosti byla jednou ze čtyř bran Alhambry. Další brána se nacházela taktéž v jižním opevnění ve věži Sedmi pater (Torre de Siete Suelos). V severním opevnění je Puerta del Arrabal a hradní brána alcazaby ve věži zvané Zbrojnice (Torre de las Armas). Brána Spravedlnosti je dnes jako jediná z nich používaná k průchodu. Nedaleká brána Vína nebyla součástí vnějšího opevnění města..
Po obsazení Granady křesťanským vojskem pod vedením Isabely Kastilské a jejího manžela Ferdinanda Aragonského, 2. ledna 1492, byla před bránou sloužena první katolická mše. Na oslavu této události nechali obyvatelé Alhambry v roce 1588 na místě odhalit malovaný oltář od Diega de Navas mladšího. Latinský nápis v průjezdu brány sděluje že: „Nejvyšší katoličtí a mocní lidé, pan Ferdinand a paní Isabela, náš král a královna, dobyli silou zbraní toto království a město Granada, které bylo po dlouhém obléhání obětováno maurským králem Muley Hassanem ve stejné době jako Alhambra a další opevnění na druhý den ledna roku tisíc a CCCCXCII. Ve stejný den Jejich Veličenstva umístila sira Yñigo Lópeze Mendoçu, hraběte z Tendilla, jejich vazala, v Alhambře jako guvernéra a velitele. Při jejich odchodu ho opustili ve zmíněné Alhambře s pěti sty rytíři a tisíci vojáky a nařídili, aby Maurové zůstali ve svých domech se svými lokaji. Tento hrabě nařídil královským výnosem výstavbu této vodní cisterny”. Deska s nápisem byla původně u vodní cisterny v rokli před alcazabou a do průjezdu brány byla vložená dodatečně..