brána Tholsel

Delší osa brány je orientovaná napříč ulicí ve směru jihozápad-severovýchod. Delší jihovýchodní průčelí brány bylo vnější. Na oba konce krátkého severovýchodního průčelí navazují podélně zdi přilehlých městských parcel. Na jižní roh brány navazuje ohradní zeď pahorku, na kterém stojí kostel Nejsvětější Trojice. Ohradní zeď se zde v pravém úhlu lomí. Některé z těchto zdí mohou obsahovat pozůstatky městské hradby. Západní roh brány je jako jediný zcela volný. Průjezd se segmentovou klenbou je na jižní straně přízemí. Vnější půlkruhový portál je bez ostění. I vnitřní konec průjezdu na straně města je proveden pouze z lomového kamene. Na severní straně je vedle průjezdu malá temná klenutá místnost o rozměrech 3 x 1,5 m, která v 18. století sloužila jako šatlava. Vstupuje se do ní velmi nízkým otvorem s kovovou mříží. U tohoto vstupu původně stálo při severním rohu brány vnější zděné točité schodiště, kterým se stoupalo do prvního a druhého patra. Toto schodiště později zaniklo a při úpravách v 1. polovině 19. století bylo nahrazeno přímým schodištěm do prvního patra. Druhé patro bylo při úpravách sníženo a v jeho prostoru byla zřízena dnešní sedlová střecha se zděnými střešními štíty. Obdélný vstupní portál prvního patra je na severním konci delšího severozápadního průčelí brány. Původně byl přístupný z výše zmíněného točitého schodiště, je proto přímo nad přízemním vstupem do šatlavy. Překladový kámen nadpraží a zdivo nad ním je provedeno z pískovcových kvádrů. Tato část brány byla v 1. polovině 19. století znovu postavena za použití kamene ze zaniklé románské církevní stavby. Je zde zazděn druhotně použitý kámen s půlkruhovým obloukem úzkého románského okna. Oprava za použití pískovce je oproti vápencovému lomovému zdivu brány pohledově velmi odlišná. Hrotitá okna v prvním patře jsou převážně z 19. století. V severovýchodním koutě je v síle zdi nika půlkruhového půdorysu s latrínou a odpadovou šachtou v síle zdi. U latríny se dochovala dvojice úzkých štěrbinových oken. Další štěrbinové okno je na opačné straně místnosti v jihozápadní zdi. Místnost je otevřená do krovu střechy. Městská hradba uzavírala prostor o rozloze asi 8 ha. Dochovaly se pouze dva krátké úseky z 15. století se střílnami pro ruční palné zbraně. Do města se vstupovalo čtyřmi branami, z nichž dnes stojí pouze Tholsel. Některé měšťanské domy uvnitř města byly věžové domy (tower houses). Šlo o lehce opevněné čtverhranné donjony (druh tvrze), které si od sebe držely odstup. Dochovaly se jen dva, Mint a Taaffe’s Castle..

V roce 1169 zahájili Anglonormané invazi do Irska. Carlingford si podmanili krátce po obsazení východní části Ulsteru (severní provincie Irska) v roce 1177. Patrně Hugo de Lacy zahájil na přelomu 12. a 13. století stavbu kamenného hradu, osada byla povýšena na tržní město. V 1. polovině. 14. století anglická vláda v Irsku slábla, město proto čelilo mnoha útokům Irů. V roce 1326 vydal anglický král Eduard II. (1307-1327) licenci k opevnění města kamennou hradbou a výběru místní daně na její stavbu. O většinu Ulsteru Angličané v té době přišli, Carlingford proto hrál důležitou roli v obraně severní hranice provincie Leinster a dublinského koloví, malé anglické kolonie s centrem v Dublinu. V roce 1388 Carlingford vypálila výprava pěti set Skotů pod vedením Viléma Douglase z Nithsdale. Skoti přijali od měšťanů výpalné, měšťané ale poslali tajně pro posily do Dundalku. Společně v noci na skotský tábor zaútočili. To se jim ale nevyplatilo, Skoti byli zkušení válečníci z válek s Anglií. Spojené vojsko Carlingfordu a Dundalku porazili a město i s hradem vyplenili. V přístavu se zmocnili 15 lodí. Město ale jinak po zbytek středověku a v raném novověku prosperovalo z námořního obchodu. Obchodníci si zde postavili výstavné měšťanské domy. Někdy v polovině 15. století byla na jižní straně města postavena nová městská brána, dnes známá jako Tholsel. Takto byla ve staré angličtině označována úřední budova, ve které se platily různé daně a poplatky za dovoz zboží do města (toll sell/platební hala). Tento úřad mohl působit ve dvou podlažích nad průjezdem brány. V přízemí vedle průjezdu byla v 18. století šatlava. V 19. století byla brána upravena markýzem z Anglesey do dnešní podoby. V roce 1834 zde v místnosti nad průjezdem zasedala městská rada..