Výsledky hledání míst

Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požáru r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.

Hrad na ostrově sv. Patrika. Původně raně-středověký keltský klášter vypálen Vikingy v roce 798, poté obnoven. Vikingské hradiště z 11. stol. Katedrála ze 12. stol. Opevnění hradu postaveno v 15. stol. V období 1405-1736 patřil rodu Stanley.

Gotický hrad, později renesančně přestavěn. Byl postaven zřejmě ve 13. stol., snad Štěpánem z Medlova. Prvně zmiň. r. 1285. V 15. a 1. pol. 16. stol. opevněn a renes. rozšířen (Vilém II. z Pernštejna). R. 1596 hrad koupil Pavel Katharýn z Katharu, poté několikrát změnil majitele. R. 1945 zestátněn.

Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.

Zřícenina nevelkého hradu postaveného po roce 1358 Petrem z Janovic. Po smrti Petra byl hrad dědictvím rozdělen na čvrtiny a po roce 1556 byl hrad již opuštěn. Od té doby je uváděn jako pustý.

Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple – současný farní kostel, opevněný novou hradbou.

Takmer úplne zaniknutý strážny hrad z konca 13. storočia, ktorý zanikol v 15. storočí. Slúžil ako strážny bod a mýtnica na ceste vedúcej do Zvolena a na Pustý hrad. Hrad bol prvý krát skúmaný v roku 1997 a archeologický výskum z roku 2011 odkryl podzemné múry hradu ktoré sú však dnes opäť zasypané.

Pevnost již od starověku. R. 704 první kostel zasvěcený Panně Marii. Ve 13. stol. okolo kostela první opevnění. R. 1482 druhé opevnění. V letech 1253 až 1719 sídlo biskupů ve Würzburgu. R. 1573 přeměněna na renesanční zámek. Současný majitel je Bavorská správa státních paláců, zahrad a jezer.

První opevnění v ilyrských dobách. V 6. stol. opraveno císařem Justiniánem I. V letech 1391–1420 byl Kotor samostatnou republikou. Později pevnost dvakrát poškozena zemětřesením a dvakrát obléhána Turky. V roce 1805 obsazena napoleonskou armádou. V r. 1979 zapsána na seznam UNESCO.

Pevnost sv. Mikuláše postavili na ostrově Rhodos rytíři řádu sv. Jana, zvaní johanité, v polovině 14. stol. Měla sloužit k obraně přístavu, který zde byl již od starověku. Někde v těchto místech měl údajně stát i jeden ze sedmi divů světa, Rhodský kolos. Objekt pevnosti prochází celkovou opravou.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1070 v maj. pánů z Besalu, od r. 1140 Ramona Berenguer z Barcelony. Za kříž. výprav proti katarům jejich význ. útočištěm, r. 1217 obsazen Simonem Montfortem, r. 1240 Jeanem z Beaumontu, poté král. majetkem. Význ. přestavěn 1240–51. Do r. 1659 důležitým král. hradem.

Zříceniny skalního hradu pod vrcholem Góry Zamkowe (799m) v polské části Pieninského národního parku. Založen ve 13. stol. Boleslavem Stydlivým pro manželku sv. Kingu. V r. 1287 odolal nájezdu Tatarů. Na počátku 15. století zničen husitskými vojsky.

Hrad byl založen v 2. pol. 14. stol. Zajíci z Hazmburka. V roce 1422 byl obsazen husity a krátce nato byl poškozen či úplně zničen. Zbyla jáma sklepení, pozůstatky zdí a základního zdiva.

Původně gotický hrad založený v první polovině 14. století Jindřichem z Lipé. Pak přešel do majetku pánů z Pirkenštejna. Roku 1447 vyhořel. Dále se majitelé střídali. V letech 1713–1724 byl upraven na faru a zvonici.

Původně gotický královský městský hrad, přestavěn na radnici a pivovar, v 18. stol. postavena barokní radnice a kasárna. Ostatní části kromě západního křídla zbořeny. Dnes jsou zde umístěny stálé expozice Prácheňského muzea, pořádají se zde sezónní výstavy, přednášky atp.