Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel, který byl v roce 1601 obnoven Arklebem z Víckova a přestavěn v letech 1866-67. V jižní zdi kostela jsou druhotně osazeny pozdně gotické a renesanční náhrobky rodu Prusinovských z Víckova.

Farní kostel města Buchholz se začal stavět krátce po jeho založení r. 1506. Vysvěcen snad r. 1520, od r. 1524 luteránský. Nedokončená stavba novogoticky upravena (1875–77). Následky bombardování v únoru 1945 odstranila obnova v letech 1965–81.

Kostel sloužil potřebám původní obce (dnes Stará Ves). Před rokem 1354 u něj Heník z Valdštejna založil město Vysoké nad Jizerou. Dnešní stavba barokní z let 1725–41, upravená po požárech v 19. století.

Gotický kostel (c1270-1285) upravený renesančně r. 1599 a v letech 1777–1787 barokně. Vybavení pochází většinou z 19. století, dochovala se zde gotická křtitelnice. Jednolodní kostel s obdélnou lodí, přibližně čtvercovým presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a osovou čtvercovou sakristií.

Velký kostel výrazně saského architektonického výrazu vznikl jako výsledek stavební činnosti od poloviny 16. do konce 19. století. Poválečnou devastaci se snaží napravit aktivity sdružení občanů Dolního Podluží i sousedního Jiřetína pod Jedlovou.

Hřbitovní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské pochází z poloviny 14. st. Úpravy provedeny v 18. st. a následně ve st. 19. Tehdy získal svou dnešní podobu. V r. 1998 zahájeny opravy chátrajícího kostela.

Gotický (podle místních románský) kostel kolem pol. 18. století přestavěn barokně. Jednolodní podélná stavba s trojbokým závěrem, sakristií na severu a předsíní na jihu. Součást areálu se hřbitovem, dřevěnou zvonicí ze 17. století a márnicí.

Farní kostel sv. Kateřiny stojí západně od náměstí ve Velvarech. Původní stavba ze 14. století několikrát upravovaná (15.–18. století), počátkem 20. století regotisován. Severně od něj stojí polozděná zvonice ze 16. století.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Filiální kostel sv. Kateřiny Alexandrijské vybudován v novogotickém stylu r. 1907 jako náhrada za zbořený kostel stejného patrocinia v sousední vsi Mladá, zrušené při zřízení vojenského cvičiště. Jednolodní obdélníková budova s hranolovou věží v západním průčelí.

Farní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Horní Rovni byl postaven v barokním slohu v letech 1697-1699 na místě staršího dřevěného podle plánů italského stavitele Jana Conacrase, působícího v Chrudimi. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Stavba gotického kostela byla zřejmě zahájena krátce po r. 1376. V r. 1502 vyhořel a v r. 1599 byl vypálen. V r. 1770 došlo k úpravám věže. V r. 1945 byla při bombardování zničena loď dokončená r. 1943. V letech 1957-1961 vznikla nová železobetonová loď.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské postaven Léta Páně 1740 na místě gotické kaple pro odvrácení moru a v r. 1791 opatřen pevnou čtyřbokou věží. Na výzdobě jednolodního raně barokního farního chrámu se podílel známý barokní sochař Ignác Legelacher.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Ketkovicích je pozdně barokní stavba vzniklá r. 1780 přestavbou a rozšířením starší gotické kaple. Je filiálním kostelem čučické farnosti a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou České republiky.