Výsledky hledání míst

Sporná lokalita na ostrožně nad rybníkem Doly, patrně tvrziště. Stával zde dvůr Pařízek, který je zmiňován v 15. - 17. stol. (z dřívějšího obd. 13. a 14. stol. nalezeny střepy). Na nejvyšší místo klade Z. Fišera pravděpodobně věžovitou tvrz. Její existenci s jistotou prokáže až archeologický výzkum.

Zřícenina tvrze postavené v 2. pol. 13. stol. R. 1278 patřila vladykům z Pasovar a Cipína, jejichž rod tvrz dlouho vlastnil. Poč. 15. stol. ji získal Matěj Višně z Větřní, po něm ji drželi jeho potomci. R. 1623 byla zabavena pro účast na stavov. povstání a prodána městu Český Krumlov. Poté zpustla.

Bývalá tvrz v Pátku byla postavena v 16. století. Objekt byl postupně několikrát upraven a dnes je součástí historické zástavby obce.

Tvrz prvně zmiňována r. 1397. První majitel byl Pešek z Patokryj. Po r. 1613 v majtku Bernarda z Elsnic který ji nechal zpustnout. R. 1623 přešla jako konfiskát Vilému z Lobkovic. Dochována patrová obdélná budova s výrazně zaoblenými nárožími.

Terénní náznaky tvrze na nevýrazném výběžku nad východní části obce, dnes oplocená chatová kolonie.

Tvrziště na strategickém místě v sadu zahrady, na jihu ještě s patrným příkopem. Tvrziště vzniklo ve 14. století. Před husitskými válkami zpustlo, během nich bylo obnoveno. Po přestěhováni centra panství do Dřevohostic po roce 1566 tvrz zanikla.

Přestavěná budova renesanční tvrze, zbudované Jindřichem z Valdštejna a Markétou z Lobkovic r. 1588. V 18. st. přestavěna na sýpku, úpravy ve 20. st. Budova s barokní fasádou ukrývá zdivo z 16. st., na východě unikátní portál s bosáží a erby.

Patrová tvrz se střílnami stojí na mírné ostrožně nad bývalým rybníkem, nejsou o ní písemné zprávy. Byla v majetku vladyckého rodu Koňasů z Vydří někdy od poloviny 16. století.

Nepatrné reliéfní zbytky tvrze z poloviny 13.století

Terénní náznaky po takřka zaniklé tvrzi ze 14. století ve východní části obce Perná. Doložena poměrně bohatým archeologicky zjištěným materiálem.

Barokní sýpka stojí na základech vodní tvrze, zmiňované r. 1414. V majetku pánů z Pernolce, Pehmů z Osova aj. Od konce 15. stol. nebyla trvale obývána a její majitelé se střídali. Poč. 18. stol. byla na jejím místě postavena sýpka. R. 2004 koupena rodinou Turnerů a zrekonstruována na obytné stavení.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Tvrz v Petříkově se poprvé objevuje v písemných pramenech z roku 1439 a na počátku šestnáctého století byla zpustlá. Byla v držení drobných šlechticů z okolí a také novoměstských měšťanů. Zachoval se z ní val, příkop a tvrziště zarostlé lesem.

Zaniklá tvrz. Z Petrovic se psal r. 1374 Mikuláš a poté Vilém a Pavel. Výslovně se tvrz uvádí r. 1398, kdy jí koupil Smil z Osové. R. 1406 vypálena Vokem IV. z Holštejna. Opravena a r. 1418 prodána Hynkem z Osové Alešovi z Kunštátu a Lysovic. Tvrz patrně poškozena za husitských válek a poté zanikla.

Zbytky hrádku či tvrze nejasných osudů, zřejmě ze 14. st. Na pravoúhlé ostrožně zachovány příkopy a část vnějšího valu (na východě), v jádře terénní nerovnosti po budově či věži o rozměrech 5x7 m, zřejmě hlavní obytné i obranné stavbě sídla.