Výsledky hledání míst

Hrad vybudovali rytíři řádu sv. Jana někdy v polovině 14. století. Stavba vnějšího pásu opevnění byla zahájena po zemětřesení v r. 1493 a dokončena 1514. Po mnoha obléháních hrad v roce 1523 ovládli Osmani. V r. 1846 poničen při výbuchu střelného prachu a r. 2017 poškozen při zemětřesení.

Hrad postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Nový Rýzmberk (Netřeb) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochována zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy.

Hrad Neuberg založen na začátku 13. stol. R. 1395 jej zdědil Konrád Zedtwitz. Věž je ze 14. stol. Hrad opakovaně poškozen jak ve 14. stol. tak v 15. stol., zcela vyhořel roku 1610. Do té doby byl hlavním střediskem panství Zedtwitzů na Ašsku.

Zřícenina malého strážního hradu založeného snad před r. 1150. Z hradu se dochoval příkop a pozůstatky zdiva několika budov, jedna z nich považována za kapli. Část zdiva byla odkryta a přes příkop je zbudován dřevěný most.

Zbytky kdysi významného skalního hradu Berků z Dubé ze 13.–14. stol. R. 1459 postoupen Sasku. Ve spodní části skalního masivu se nachází puklinová jeskyně Kuhstall využívaná jako útočiště ještě za třicetileté války.

Skalní hrad, možná již ze 13. stol. Spolehlivě doložen spolu s druhým hradem v Rathenu za císaře Karla IV. v roce 1361. Od roku 1406 majetek Berků z Dubé, od roku 1441 pánů z Oelsnitzu. V roce 1469 dobyt a vypálen, od té doby pustý.

Hrad založil r. 1108 Angličan Robert FitzMartin v rámci okupace jižního Walesu. Hradní motta a předhradí se dřevěným opevněním. Během 12. stol. dlouho v držení Velšanů, přestavěn na kamenný hrad. V letech 1172-1189 v rukou Viléma FitzMartin. R. 1195 pobořen Velšany, od té doby pustý.

Hrad založil v pol. 13. století Velšan Maredudd ap Rhys Gryg. Při velšském povstání r. 1287 dobyt anglickým vojskem. Od té doby královský hrad. Od pol. 15. stol. do r. 1530 v držení velšského rodu Gruffydd. R. 1530 zabaven anglickou korunou a pronajímán. Zničen r. 1648 během Anglické občanské války.

Anglický královský hrad postaven v l. 1177-1184. Chránil anglickou kolonii proti útokům Irů z pohoří Wicklow. Místo četných bojů mezi Iry a Angličany. V období 1405-1542 v rukou irského rodu O’Byrne. R. 1542 vrácen Angličanům. Od 17. stol. pustý. Dochován branský dům ze 13. stol., přestavěný v 2. pol. 16. stol.

Důležitý královský hrad z 11. stol. chránící Anglii před útoky Skotů. Původně dřevěný, ve 12. a 13. stol. vystavěn z kamene. Naposledy obléhán a dobyt Skoty r. 1644. V 19. stol. z větší části zbořen při rozšiřování města, dochovány zbytky hradeb, barbakán severní brány a veřejnosti přístupný donjon.

Zaniklý hrádek celosvětového spolku Schlaraffia z roku 1909 ve stylu romantického hradu s hranolovou věží a červenožlutou fasádou byl do května 2019 jedinou dochovanou stavbou v Evropě. Spolek byl založen 10. října 1859, zakladateli byli Franz Thomé a Albert Eiler.

V r. 1570 založil Leonhardt von Veldhammer lovecký zámeček Worlitz, zřejmě na jehož místě bylo někdy v r. 1576 postaveno nové renesanční sídlo s hospodářským dvorem. Za Franze von Ruprechta upraveno barokně. Od r. 1945 areál chátral a dodnes zůstaly pouze ruiny.

Hrad s obytnou věží s břitem postaven na skále nad vsí Płonina zřejmě v konci 14. stol. von Czirny, o sto let později rozšířen o palác von Zedlitzy, těm patřil do r. 1661. V pol. 16. stol. pod skálou přistavěn renesanční zámek, dnes vše v ruinách.

Rozsáhlé zříceniny gotického hradu. První zmínka r. 1369. Koncem 15. st. zcela zničen požárem a r. 1519 uváděn jako pustý. Keramické nálezy dokládají lidskou přítomnost ještě v 17. st. Dochováno torzo okrouhlé věže, paláce a terénní zbytky opevnění.

Biskupský a občas i královský hrad z první pol. 12. stol. na hranici Anglie se Skotskem. Přestavěn v 2. pol. 12. stol. Mnohokrát obléhán Skoty. Dobyt v letech 1136, 1138, 1322 a 1513. Po obléhání v roce 1513 rozsáhle přestavěn. Opuštěn na konci 16. stol.