Výsledky hledání míst

Léta Páně 1582 byl starší středověký chrám rozšířen a dne 27. června 1583 vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem II. Pavlovským. Na přelomu 17.-18. stol. byl kostel barokně upraven. V 60. letech 18. stol. přistavěna věž. Z téže doby pochází také barokní fara.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století, upravován v letech 1568 a 1635, barokně pak v 18. století. Jednolodní obdélný s třípatrovou věží se zvoničkou a pětiboce uzavřeným presbytářem. V roce 1993 odkryt cenný cyklus nástěnných maleb z poloviny 14. století v presbytáři. Památkově chráněn.

Kostel sv. Mikuláše ve Veverských Knínicích je raně gotického původu. Jeho jádro pochází zřejmě z 3. čtvrtiny 13. století, o čemž svědčí dochovaný portál z r. 1270. Upravován byl barokně v 18. století. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Mikuláše je jednou z nejstarších a nejvýznamnějších památek Gentu. Postaven na poč. 13. stol., dokončen ve 14. stol. Cechy přistavěly kaple po stranách kostela. Centrální věž sloužila jako pozorovatelna. Vysoká je 76 m. Obnova kostela v letech 1912-1913 a 1939-1943 a od r. 1960 dodnes.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Topolanech byl postaven v letech 1761-1766. Roku 1859 byla obnovena samostatná farnost. V roce 1897 byla upravena střecha věže.

Kostel sv. Mikuláše v Dešenicích byl postaven r. 1350 v gotickém slohu, později byl r. 1720 opraven a přestavěn barokně péčí Viléma z Kolowrat. Barokní vnitřní vybavení doplněno v 2. pol. 19. stol., z té doby i varhany. Nyní filiální kostel ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Mikuláše gotického založení z r. 1363, loď prodloužena a věž přistavěna v 19. stol. Oratoře z 19. a 20. stol. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována z Českých Velenic. Památkově chráněn od r. 1958.

Kostel sv. Mikuláše raně gotického původu, jehož věž byla původně patrně součástí panského sídla v Milhostově z doby kolem r. 1200. Přestavěn barokně a restaurován r. 1919. Vybavení vesměs rokokové. Nyní filiální ve farnosti Frant. Lázně-venkov bez pravidelných bohoslužeb.

Pozdně barokní kostel s věží v průčelí. Původně gotický kostel přestavěn r. 1759. Stojí nad obcí uprostřed hřbitova. Jednolodní orientovaná stavba. Věž v průčelí se čtyřmi zvony, největší z r. 1599. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

V jádru románsko-gotický kostel z doby kolem r. 1260. Rozšířen ve 14. století, upravován v r. 1742, věž až z r. 1764. Dvoulodní stavba s pravoúhle zakončeným presbytářem. Sakristie na severní a předsíň na jižní straně. K západnímu průčelí v ose přistavěna hranolová věž. Přístupný při bohoslužbách.

Barokní kostel sv. Mikuláše v Dobřanech nahradil r. 1738 dřevěný gotický kostel, který je doložen jako farní již r. 1358. Nyní je kostelem filiálním ve farnosti Bystré v Orlických horách. Od r. 1958 je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Kostel sv. Mikuláše v Pernarci je gotického původu, doložen r. 1360. Empírově upravován a rozšířen v letech 1820-1822 a pak na přelomu 19. a 20. stol. Vnitřní zařízení vesměs z 19. stol. Nyní filiální ve farnosti Dolní Bělá, bez pravidelných bohoslužeb.

Farní kostel sv. Mikuláše gotického původu z 2. poloviny 14. stol., pozdně barokně přestavěn do dnešní podoby. Vyniká svou typickou cibulovitou bání a zlaceným křížem. Vzácné varhany z r. 1763 pocházejí z tachovské dílny rodu Gartnerů. Kostel od r. 1958 v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Světlé pod Ještědem postaven r. 1643, přestavěn v letech 1725-1730 a opravován po požáru r. 1899.