Výsledky hledání míst

Kostel sv. Petra a Pavla gotického původu ze 14. stol., připomínán r. 1350 jako farní. Stojí na návrší na hřbitově, obklopen původně hradními valy s příkopy. Měl staršího, románského předchůdce, což prokázaly vykopávky. Regotizován r. 1898. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Pozdně barokní neorientovaný obdélný kostel s půlkruhovým závěrem z let 1755–1760. Vystavěn Wolfgangem Filserem na náklady baronů de Klee. V roce 1836 klasicistně přestavěn, tehdy získal dvouvěžové průčelí i nové trojramenné schodiště. Mobiliář z přelomu 18. a 19. stol. Chráněn od roku 1958.

Gotický kostel sv. Petra a Pavla pochází z roku 1336. V roce 1864 byly objeveny malby s přijímáním pod obojí (dnes již nedochovány). Při kostele je hřbitov, kde leží jeden z vynálezců ruchadla Václav Veverka (+1849)

Kostel byl založen někdy v 1. polovině 14. století. Později upraven. Současnou secesní podobu získal v letech 1912-1914 při rozšiřující přestavbě. Před kostelem stávala do 2. poloviny 20. století barokní fara. Kostel je v současnosti filiálním a patří pod římskokatolickou farnost Svitavy.

První zmínka o farním kostele pochází z r. 1153, kdy jej Oldřich z Perneku daroval nově založenému klášteru Geras (Jeruš), ke kterému farnost patří dodnes. Současný gotický kostel vznikl kolem r. 1515. V 18. století přestavěn barokně. Areál fary a kostela je obehnán kamennými zdmi.

V jádru románský kostel z 13. století prošel poměrně složitým vývojem, několikrát byl upraven v gotice i baroku. V letech 1305–1530 patronát premonstrátské kanonie v Gerasu, poté přešel patronát na město Jihlava. Roku 1662 zasvěcen sv. Havlu, v 18. století barokně přestavěn a změnil zasvěcení.

Kostel v Kučerově románsko-gotického původu doložen r. 1235, zásadně barokně přestavěn v letech 1698-1741 a rozšířen r. 1892. Upravován v letech 1924-1925. Poslední rekonstrukce barokní stavby dokončena r. 2013. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Barokní kostel sv. Petra a Pavla postavil v letech 1768-1769 plzeňský stavitel Eugen Candell (Kondel). Opravy kostela byly prováděny r. 1896, poté v letech 1901-1905 a dále v letech 1984 a 2007. Nyní kostel filiální ve farnosti Dolní Bělá s nedělními bohoslužbami jednou měsíčně.

Farnost se prvně vzpomíná r. 1397. V 90. letech 18. století vznikla nová barokní fara. Současný klasicistní kostel byl postaven v letech 1805-1807 na přání světícího olomouckého biskupa Aloise Josefa hraběte z Kolowrat za finanční podpory Lichtenštejnů. K vysvěcení chrámu došlo v r. 1810.

Kostel postaven v letech 1861 – 1863 v novorománském stylu z červených kvádrů permského pískovce. V západním kostelní věž s jehlancovou střechou. Vybavení interiéru rovněž v pseudorománském slohu.

Původní románský kostel přestavěný v gotice, do nové stavby zakomponován jako sakristie a vyzdoben freskami. Další přestavba v baroku. Koncem 19.st. zbourán a vystavěn pseudorománský chrám. Románský kostelík začleněn do novostavby jako boční kaple.

Původně jednolodní raně gotický kostel s románským jádrem a trojbokým presbytářem, založený nepomuckými cisterciáky v 1. pol. 13. st. V 17. st. přistavěny obě boční lodi a předsíň, barokní hřbitovní brána a zvonice z r. 1713.

Původně románská stavba (kvádrové zdivo odhaleno na exteriéru), přestavěná barokně (snad podle projektu Santiniho).

Původní kostel údajně vystavěn r. 1348, zbořen r.1780. Na jeho místě vystavěn kostel nový. R.1885 ke kostelu přistavěna průčelní věž a na jižní straně další sakristie. U kostela socha sv. Václava a blahoslavené (svaté) Anežky České.

Původně románský farní kostel ze 13. stol. V 16. stol. byla k gotickému presbytáři a sakristii přistavěna obdélníková loď a věž. V 17. stol. se kostel stal filiálním.