Výsledky hledání míst

Kostelík náležející někdejší vsi, vzniklé ještě před rozmachem krušnohorského hornictví. Stavba zřejmě z I. třetiny 14. století, pozdější úpravy (zejména 1765) ji změnily jen nepatrně. Od roku 1997 terčem soustředěných vandalských nájezdů, jejich následky se snaží odstranit spolek pro jeho obnovu.

Barokní kostel byl postaven na místě původního dřevěného kostela, který vyhořel v 18. stol. V l. 1798–1799 byl postaven nový kostel, vysvěcen byl r. 1799. Kostelní zvony jsou z roku 1499 a 1654. V kostele byl r. 1822 pokřtěn Johann Gregor Mendel, místní rodák, světově uznávaný zakladatel genetiky.

Obec založena Janem Lucemburským r. 1325, kostel je prvně připomínán k r. 1352. Původně gotická stavba byla později barokně přestavěna, přesto si zachovala gotický vzhled. Orientovaný jednolodní kostel s mírně odsazeným obdélným, polygonálně ukončeným presbytářem a mohutnou věží v západním průčelí.

Raně gotický kostel byl postaven r. 1278 vladyckým rodem Dubanských z Duban. Ve 14. stol. nově sklenut presbytář, v obd. pozdní gotiky doplněn věží a gotickým portálem. Pův. farní kostel, od r. 1570 filiální. Kostel obnoven v l. 1740 a 1863 (zvenku pseudogot. upraven). Vnitřní zařízení 16.-19. stol.

Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.

Vrcholně gotický kostel nahradil v pol. 14. stol. nevyhovující románsko-gotickou svatyni. V 15. století opevněn hradbou s branskou věží, ta na přel. 15. 16. stol. upravena na zvonici. V l. 1728-30 rozšířen hrabětem Josefem Paarem barokně, zvonice zrušena, opuštěný starší kostel upraven na faru.

Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.

Kostel připomínán jako farní už r. 1348, r. 1728 zbarokizovaný. Po zřícení klenby r. 1841 opraven r. 1845 a přestavěn r. 1874. Chátrající stavba od r. 2004 v péči spolku nadšenců, do r. 2014 pořádány v její prospěch koncerty. Za kostelem dřevěná zvonice z r. 1845, u něj funkční hřbitov.

Barokní kostel na místě svatyně z r. 1385 nechal postavit v l. 1741–47 Rudolf Josef hrabě Colloredo. Po zřícení klenby novorenesančně obnoven r. 1901. Jednolodní obdélný s hranolovou věží před jižním průčelím, pravoúhlým závěrem a čtvercovou sakristií v ose. U kostela památné lípy z l. 1849 a 1918.

Barokní kostel nechal postavit r. 1725 kníže Josef Jan Adam z Lichtenštejna. Původní dřevěný kostel vyhořel r. 1678. Kostel od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR. V l. 1996 - 2001 prošel celkovou rekonstrukcí. Od r. 2006 probíhá restaurování cenných barokních obrazů křížové cesty (Jakub Zink).

Původní gotický kostel shořel r. 1807. Ruiny odstraněny r. 1814 a v letech 1817-28 vystavěn kostel empirový. Opravován v l. 1899 a 1967. Jednolodní stavba na půdorysu kříže je na východě zakončena půlkruhovým presbytářem a sakristií, nad středovým prostorem lodi vztyčena kupole s lucernou.

Kostel sv. Petra a Pavla byl postaven v roce 1875. Trojlodní bazilika s polygonálním presbytářem. Vystavěn převážně v novorománském slohu podle návrhu stavitele Karl Haberzettla z Chebu. Kostelní věž přistavěna v roce 1917, ukončena nízkou kopulí s křížem. Vnitřek kostela jednoduše vyzdoben.

Kostel sv. Petra a Pavla postaven v letech 1673 - 1675. Nedlouho po požáru obnoven. V interiéru kostela křtitelnice, hrobka faráře Fischera a hraběte Antonína Braidy s jeho rodinou. Za kostelem na bývalém hřbitově stojí ve zdi kaple.

R. 1321 zmíněna oratoř, r. 1350 fara, r. 1393 dokončena vrcholně gotická přestavba na jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem. V presbytáři gotické nástěnné malby z r. 1393. Na zaniklém hřbitově kostnice přestavěná z bývalé gotické kaple. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1732.

Kostel poprvé zmíněn r. 1561, po požáru r. 1741 přestavěn do dnešní podoby, další úpravy v l. 1839 a 1862, naposledy opraven r. 2001. Jednolodní, orientovaný, s vysokou hranolovou věží v průčelí, obdélným trojboce zakončeným závěrem a osovou čtvercovou sakristií. U schodiště Kalvárie z r. 1868.