Výsledky hledání míst

Původní gotický kostel pocházející z pol. 14. st. přestavěn v letech 1867–68 pseudogoticky a přistavěna věž. Vzácný obraz z konce 14. st. nyní umístěný v Národní galerii a v kostele zavěšena jeho kopie.

Kolem roku 1000 byl na místě dómu postaven nejstarší farní kostel pozdějšího města. Na počátku 13. století raně gotická stavba. V letech 1430–90 pozdně gotická přestavba, po požáru 1634 barokní úpravy. Od roku 1524 společný katolicko-luterský kostel.

Původní kostel podhradního městečka se poprvé připomíná roku 1444. Shořel 6. 11. 1831, nahradila ho klasicistní stavba, vysvěcená 3. 8. 1845. Po dalším požáru 16. 4. 1893 obnovena v kombinaci klasicismu, novobaroka a secese, svěcení 27. 9. 1896.

Kostelík sv. Petra byl farním kostelem předlokační osady Vyšší Hrádek. Je považován za nejstarší sakrální stavbu na území Brandýsa. Utrpěl za husitských válek i za třicetileté války, zrušen za Josefa II. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické

Původně románský kostel na někdejším Velkém předměstí (též zvaném Lázně), přestavěn a rozšířen ve druhé polovině 14. století. Za Josefa II. zrušen, v 70. letech 19. století puristicky upraven. Poslední velká oprava ve 30. letech 20. století.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.

Původně gotický kostel z 1. pol. 14. století (nejstarší záznam v pamětní knize fary k r. 1345). Upraven barokně a přistavěna průčelní věž (1719 -20 - arch. Pavel Ignác Bayer). V r. 1897 rozšířen a restaurován, pak ještě počátkem 21. stol. Přístupný při bohoslužbách.

Kostel se v dnešní vsi Miedziana (do roku 1945 Küpper) připomíná poprvé roku 1346 jako filiální k Zawidowu (Seidenbergu). Od 16. století byl luterský, původní snad dřevěná stavba zanikla za třicetileté války. Dnešní kostel z let 1725–30, od roku 1945 opět katolický.

Stavba z II. poloviny 13. století, spolu s arnoltickým jediný z venkovských kostelíků Frýdlantska s doloženou středověkou kamennou věží, zvýšenou roku 1560. Úpravy v 18. století přinesly zvětšení oken, počátkem 20. století definitivní úprava věže. Po roce 1945 zchátral, dnes bez využití.

Dům čp. 117/II vznikl z ruiny středověkého kostela sv. Petra a Pavla, připomínaného roku 1409. V pohusitské době byl jediným katolickým chrámem v Rokycanech. V roce 1784 vyhořel a roku 1789 byl zrušen. Obytný klasicistní dům na jeho místě využil zachovalých kostelních zdí. Dnes je užíván k bydlení.

Současný kostel sv. Petra a Pavla je barokní stavba z let 1739-1741, kterou zbudoval tehdejší majitel panství František Karel Kolowrat Liebsteinský. Stavba byla umístěna jihozápadně od staršího dřevěného kostela, zbořeného počátkem 18. stol. Nyní je filiální ve farnosti při děkanství Dobruška.