Výsledky hledání míst

Jednolodní barokní kostel může obsahovat části původního románského a gotického kostela ze 13. století. Kamenné ostění okna z doby kolem r. 1240. Poprvé zmiňován r. 1500. V letech 1720 a 1739 barokně přestavěn. Římskokatolický farní kostel. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Kostel sv. Michaela archanděla ve Všerubech je barokního původu z let 1628-1650, rekonstruován po požáru r. 1852. Je filiálním ve farnosti Mrákov s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1991 chráněn jako kulturní památka spolu se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Kostel sv. Michaela archanděla v Meclově je gotického původu z 14. stol., později upravován renesančně a barokně. Nyní filiální ve farnosti Poběžovice. Areál kostela, ohradní zídky se schodištěm a kapličky se sochou sv. Jana Nepomuckého je památkově chráněn od r. 1958.

Římskokatolický farní kostel sv. Michaela Archanděla byl vybudován v letech 1880-1886. Kostel je novogotická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a věží. Vybavení kostela je rovněž novogotické a pochází z doby vzniku stavby.

Gotický farní kostel byl postaven ve 14. století. V polovině 17. století byl renesančně přestavěn. Roku 1683 byla Veličná i s kostelem vypálena. Současná farní budova byla postavena v 18. století.

Raně barokní kostel z let 1754-1758 postaven na základech gotického kostela z 2. poloviny 13. století. Jednolodní kostel na podélném půdorysu, zakončený půlkruhovým presbytářem a v průčelí s hranolovou věží. Před průčelím kostela dva kříže. Přístupný při bohoslužbách. Památkově chráněný.

Novogotický kostel sv. Michaela archanděla v Oloví pochází z let 1901-1902 a byl postaven na místě starého renesančního kostela ze 16. století. Od r. 1999 se v něm pro havarijní stav nekonají bohoslužby. Od r. 2000 je prohlášen za kulturní památku ČR a je postupně opravován.

Pozdně barokní kostel sv. Michaela archanděla v Liptále byl vybudován v letech 1796-1798. Je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Není památkově chráněn.

Areál kostela, zvonice a hřbitova s ohradní zdí v centru obce. Původní kostel během třicetileté války zbořen. Znovu vystavěn v 1. polovině 17. století, s přestavbami v 18. a 19. století. Kostel jednolodní s pravoúhlým presbytářem a obdélnou sakristií, krytý sedlovou střechou; vedle patrová zvonice.

Římskokatolický kostel sv. Michaela archanděla je pozdně barokní stavba z let 1785-1790 s románským jádrem z poloviny 13. stol., původně součást komplexu johanitské komendy. Stavebně upravován v 19. stol. Nyní farní kostel a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.

Novorománský jednolodní kostel byl postaven v letech 1911–1913 podle projektu arch. Karla Weinbrennera. Typickými stavebními a dekorativními prvky z glazované cihly je příkladem produkce liechtensteinské stavební kanceláře. Nyní filiální kostel ve farnosti Podivín s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel sv. Michaela archanděla v Dyjákovicích je pozdně barokní stavba z let 1757-1761 na místě staršího kostela. Boční kaple byly přistavěny r. 1863. Kostel je farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Původní farní kostel hrabišického města se připomíná poprvé roku 1384. Dnešní stavba vznikla po požáru roku 1567 (dokončena 1572), byla provedena ve slohu saské renesance. Úpravy po dalších požárech změnily vzhled stavby na barokní. V tomto slohu je provedena i většina vnitřního zařízení.

První zmínka o kostele sv. Michaela Archanděla je z r. 1222. Dříve stál na dnes již zaniklém hřbitově. U kostela stojí dřevěná barokní zvonička ze 17.st, se zvonem z r. 1482. Na okolním pozemku se z dřívějších dob zachovalo několik náhrobků. Nynější novorománský vzhled pochází z 2. poloviny 19. st.

Pravoslavný (původně řeckokatolický) kostel sv. Michala postavený v 2. pol. 17. století ve vsi Medvědovce u Mukačeva na tehdejší Podkarpatské Rusi. Do Prahy byl přenesen v roce 1929. Celodřevěná roubená stavba bojkovského typu má tři věže s cibulovitými báněmi a střechu krytou šindelem.