Kostel sv. Markéty ve Zhoři je chráněná kulturní památka. Jedná se o monumentální pozdně barokní jednolodní stavbu vybudovanou v letech 1764–1765 na místě starší svatyně. Západní hranolová věž nese dva památné zvony z let 1400 a 1515. Svou první mši zde sloužil farář Josef Toufar.
Kostel svaté Markéty je pozdně gotická stavba z přelomu 15. a 16. století, barokně přestavěná v 18. století, opravovaná v 19. a 21. století. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka. Před kostelem se nachází soubor barokních soch.
Kostel sv. Markéty postaven v l. 1791–1792. Přestavba v r. 1855 a oprava v l. 2008–2010. Nad hlavním vstupem čtvercová věž se zvonicí. Kostel obklopen hřbitovem. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1853.
Základní kámen kostela sv. Markéty v Troubkách byl položen 26. srpna 1870 v místě staršího barokního kostela. 6. července 1872 byl kostel vysvěcen. V roce 1935 byla klenba nahrazena železobetonovým stropem. V letech 2000 - 2001 byl moderně upraven interiér.
Kostel v Chomli je doložen již v polovině 14. stol., stavba současného kostela sv. Markéty vznikla ve 2. pol. 15. stol. Dnešní vzhled získal počátkem 20. stol., kdy bylo křemencové a buližníkové zdivo ponecháno bez omítky. Chátrající kostel na funkčním hřbitově je vyklizen a není církví používán.
Pozdně gotický kostel vznikl zřejmě v 15. stol. Po válečných událostech v 17. stol. zpustl a poté byl znovu obnoven. V 19. stol. dvakrát upravován. V r. 2013 začaly opravy omítek a archeologický průzkum. U kostela stojí barokní socha sv. Markéty od Josefa Leonarda Webera z r. 1738.
Pozdně barokní kostel postaven v letech 1781-82, upraven v 19. stol. Sálová neorientovaná podélná stavba se zaoblenými nárožími, půlkruhovým závěrem a sakristií na severu. V západním průčelí hranolová vstupní věž s cibulovitou bání. Mobiliář z doby výstavby. Státem registrovaná památka od roku 1958.
Gotický kostel (cca 1280) s čtvercovou lodí a výrazně odsazeným žebrově klenutým čtvercovým závěrem (dochováno kružbové okno), v 18. století přestavěn barokně – před západní průčelí přibyla hranolovou věž, na jihu čtvercová sakristie. Mobiliář je barokní (cca 1740), varhany z r. 1893.
Někdejší laický kostel stojí u zbytků vjezdové brány do hospodářského areálu zlatokorunského kláštera a mimo jiné dokládá jeho bývalý rozsah. Po zrušení kláštera sloužil pro průmyslovou výrobu, později jako obytný dům. Dnes je zcela prázdný a chátrá.
Původně špitální kaple, od počátku 15. stol. hlavní městský kostel. V l. 1580–83 přestavěn, iluzivní východní průčelí z r. 1777, v l. 1873–74 upravena věž. Jednolodní obdélný renesanční kostel bez samostatného presbytáře s věží v záp. průčelí.
Neomítaný novogotický opukový kostel byl postaven v letech 1904–1905. Kostel je jednolodní, užší, pětiboký presbytář je situovaný na západní straně. Loď i presbytář zpevňují jednou odstupňované opěráky. K presbytáři je na jižní straně přisazena sakristie.
Gotický kostel na rovné návsi uprostřed vesnice, připomínaný k r. 1355 jako farní. Gotická stavba zůstala dodnes zachována s malými přestavbami. Vnitřní zařízení je zničeno či deponováno mimo kostel. Značně zchátralá stavba čeká na pokračování oprav.
Původně gotický farní kostel založený někdy v 1. čtvrtině 13. století prošel četnými úpravami a dnes je kulturní památkou. V letech 1736-1765 zde jako farář působil P. Dr. Prokop Diviš.
Kostel sv. Markéty v Erpužicích gotického původu doložen r. 1378. R. 1701 barokně přestavěn nákladem hraběte Prospera ze Sinzendorfu. Částečně upravován ještě ve 2. polovině 18. stol. Nyní kostel filiální ve farnosti Stříbro s pravidelnými bohoslužbami.
kostel sv. Markéty 
