Výsledky hledání míst

Kočičí kameny jsou skupinou žulových skal poblíž Lázní Libverda. Jsou turisticky přístupné jako vyhlídkové místo, slouží jako horolezecký terén a vede na ně i via ferrata. Pod nimi se nachází turistická chata Hubertka.

Původně malý renesanční zámek, který pochází snad z doby končící renesance, sloužící jako letní sídlo. Jednalo se o jednopatrovou budovu z lomového kamene. Přes proběhlé modernizace se i dnes jedná o zajímavou a ojedinělou stavbu.

Barokní zámek (slovensky kaštieľ) dal v r. 1730 postavit podžupan Príleský. V r. 1880 nechal Gejza Rakovský zámek upravit v romantizujícím slohu. Posledním soukromým majitelem byl Anton Rakovský, jemuž byl majetek v r. 1948 zabaven. V současnosti slouží ke vzdělávacím i rekreačním účelům.

Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.

Kamenná rozhledna s kovovou nástavbou o celkové výšce 12 m postavena r. 1908 Spolkem německých turistů. Počátkem 21. stol. ve velmi špatném stavu. V r. 2010 opravena a vykácením části stromů zlepšen výhled. Volně přístupná.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Národní přírodní rezervace Kohoutov je vzdálena asi 7 km severně od města Zbiroh. Je v soukromém vlastnictví jako součást panství rodu Jerome Colloredo-Mansfeld. Protože v ní nevedou značené cesty, je veřejnosti nepřístupná.

Původní televizní a rozhlasový vysílač byl vystavěn v l. 1956 až 1958 v Drahanské vrchovině ve výšce 600 m.n.m. a měřil 322 metrů. V letech 1984 až 1986 byl stávající stožár demontován a těsně vedle byl postaven nový o celkové výšce 340 metrů.

Zámek postaven někdy v polovině 18. stol. za majitelů panství Sweerts-Šporků. Jedná se o jednopatrovou obdélníkovou barokní budovu, ze které vystupuje krátké západní křídlo s koutovými věžemi. Nad nimi se vypíná malá vížka s cibulovou bání a ochozem.

Hrad postavený ve 20. letech 14. století pány z Dubé. V roce 1426 dobyt a pobořen husity. Od roku 1544 uváděn jako pustý. Rozsáhlá romantická rekonstrukce z počátku 20. století jej připravila o středověkou autentičnost.

Zámek (kaštieľ) byl postaven někdy v 17. století. Po r. 1770 byla provedena barokně-klasicistní rozšiřující přestavba. Poslední úpravy proběhly kolem r. 1895. Posledními majiteli byli Lenártové, kterým byl v restituci zámek opět navrácen.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Kostel sv. Gertrudy je románský kostel. Jeden z nejstarších románských kostelů. Vysvěcen r. 1046. Dvě věže po stranách a osmiboká zvonice nad jeho středem. V interiéru vyřezávané kazatelny z 18. stol. a relikviář sv. Gertrudy. Dnes se z kostela stalo sídlo farnosti.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.