Výsledky hledání míst

Kostel sv. Jakuba Většího na Prusínách je doložen od r. 1366. V r. 1722 byl barokně přestavěn Fr. Max. Kaňkou na základě závěti hraběte Adama Jindřicha ze Steinau, majitele Nebílov, který je tu pohřben. Z pův. stavby pochází především věž se zvony, vnitřní vybavení převážně z 1. poloviny 18. stol.

Kostel sv. Jakuba Většího doložen jako gotický v pol. 14. stol., zásadně přestavěn barokně v letech 1707-1710 zásluhou J. A. Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. Z vybavení vyniká hlavní oltář v podobě jeskyně podle vzoru z Compostelly a kazatelna ve tvaru otevřené velrybí tlamy.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Kostel sv. Jakuba Většího připomínán jako gotická stavba r. 1350, rozšířen a významně barokně upraven r. 1764. Z pův. stavby zachován presbytář, při zachování gotických prvků dostavěna barokní loď a hranolová věž s jehlancovou střechou v západním průčelí. Nyní filiální kostel farnosti Zbiroh.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího doložen od r. 1350, podle některých pramenů již románského původu. Asi v 16. stol. přistavěna věž, poté průběžně kostel upravován až do konce 19. stol. Současná podoba od zásadní novogotické přestavby v letech 1877-1880. Na konci r. 2003 přestal být kostel farním.

První písemná zmínka o obci Lesnice pochází z r. 1348. Původně gotický farní kostel sv. Jakuba Většího založen zřejmě ve 2. polovině 13. stol., prvně zmiňován r. 1368. Později byla přistavěna barokní věž a v r. 1841 zvýšena. V letech 1914-1917 byl kostel rozšířen. V 70. letech 20. stol. opraven.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Na místě dřevěného kostela z 16. st. postaven r. 1736 kostel kamenný – orientovaná jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, sakristií na severu a hranolovou věží na západě. R. 1758 při bitvě rakouských a pruských vojsk pobořen a vypálen. Opravován až do poč. 19. st. Poslední opravy po r. 1980.

Kostel patří k nejstarším chrámům západních Krkonoš. Jedná se o jednolodní, raně barokní stavbu. Vysvěcena byla r. 1682. Uvnitř se nachází výmalba z roku 1894. Kostel slouží bohoslužebným účelům a také se v něm konají občasné koncerty.

Barokní kostel podle staršího projektu K. I. Dienzenhofera (?) vznikl na místě původní, nejpozději gotické svatyně. Stejného původu je i márnice v rohu stále funkčního hřbitova. Část vnitřního zařízení pochází ze starého kostela.

Kaple údajně připomínána v 11. stol. R. 1265 románský, r. 1384 již gotický kostel. Původní kostel r. 1893 z velké části zbourán a v l. 1894–95 vystavěn kostel v novogotickém slohu. Některé části zdí zachovány z původního kostela. Zařízení kostela většinou novogotické.

Barokní kostel vznikl přestavbou středověké kaple r. 1742. R. 1799 staveb. upraven, v 19. stol. přistav. jižní kaple. Ze 16. stol. náhrobníky místní šlechty, socha Panny Marie Hromničné (1507). Obraz Krista (1848) vytvořil B. Sylva-Tarouca, hl. oltář (1942) H. Kotrba. Samostatná zvonice (16. stol.).

Kostel stojí na místě pův. středověkého kostela, který vyhořel r. 1760. Po r. 1770 byl postaven nový kostel, slavnostně vysvěcen r. 1784. Od r. 1958 patří mezi nemovité památky ČR. V interiéru cenný mobiliář, mj. renesanční tepaná křtitelnice (před r. 1596) nebo ciborium (před r. 1600).

Kostel připomínán již v roce 1352. Gotický kostel byl následně barokně upraven roku 1780 a poté roku 1880 dle návrhu stavitele Achilla Wolfa regotizován – mj. byla vztyčena nová štíhlá sanktusová věžička,obdélná okna zaměněna za hrotitá. Zchátralá dřevěná zvonice se v polovině 19. stol. rozpadla.