Výsledky hledání míst

Tvrziště v dolní části vsi v zahradě domu čp. 93, na kraji rybníka, obklopené vodním příkopem. V roce 1437 přitáhli k libčanské tvrzi hradečtí husité s dělem, byli odraženi a dělo bylo na nich ukořistěno V roce 1547 tvrz vyhořela a nebyla obnovena.

Vodní tvrziště ve vsi, na ostrůvku uprostřed rybníka. Jediný známý majitel je Mikeš Pertold z Libně (uváděný 1452-61). Dochovalo se vlastní tvrziště na ostrůvku, kde jde předpokládat jedinou věžovou stavbu a na severovýchodě val, který chránil břeh.

Pozůstatky tvrze, založené v Libenicích Václavem IV., se skrývají v chátrajícím a obtížně zdokumentovatelném obytném stavení usedlosti čp. 1. Objekt prošel mnoha přestavbami, v posledních stoletích značně utilitárními, dnes je prázdný.

Tvrz v malé vesnici Libenice pochází z r. 1577. Postavena za vlády Jindřicha Vrchotického z Loutkova. Drobné pozůstatky renesanční stavby dochovány v objektu č. p. 6.

Terénní pozůstatky okrouhlého tvriště obehnaného mělkým příkopem a valem v lužním lese při Labi. Ještě v 19. století zde byly viditelné pozůstatky zdiva.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Patrně středověké a raně novověké drobné sídlo (dvorec či tvrz). První zmínka je až z r. 1484 (Rynart Pakosta z Libívě). Místo, kde stála, není známo. Hypoteticky lze jen uvažovat o rozlehlé usedlosti č. p. 2, která je zcela přestavěna. Soukromý majetek - nepřístupný.

Hospodářský dvůr původně ze 14. století. Od poloviny 16. století do 70. let 20. století stála v jeho západní části renesanční tvrz, přestavěná barokně po roce 1775. Severně od dvora novobarokní obytná budova statku.

Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1370 v držení Oldřicha a Smila. Poč. 15. stol. zde seděl Stach z Doubku, poté Habart z Vraného a jeho syn Vilém. Za něj se r. 1454 prvně připomíná tvrz. R. 1482 ji koupili Vamberští z Rohatce. Tvrz, zmiňovaná ještě r. 1543 postupně ztratila význam a zanikla.

Zaniklá tvrz pánů z Libosvár v jižní části obce v místech a okolí statku čp. 29. Ves s tvrzí vznikla koncem 13. stol. Naposledy se zmiňuje r. 1510. Po připojení obce k panství Bystřice tvrz zanikla. Poslední náznaky valů byly setřeny v r. 1975.

První zmínka o tvrzi je z r. 1321. Zanikla pravděpodobně již v 16. stol., nejpozději však za třicetileté války. V r. 1716 je na jejím místě uváděn hostinec, který využil část zdiva tvrze – zejména sklepů.

Budova bývalého šlechtického sídla s absencí architektonických detailů sloužící v současnosti jako pošta. Po r. 1637 zde staví sídlo Volf Bedřich Czetlitze ze Seitendorfu. V r. 1682 je uváděna jako pustá. Od r. 1684 slouží jako sýpka. V r. 1924 ji získává obec a přestavuje na byty a kanceláře.

Tvrz postavená koncem 13. stol. Prvně zmiň. ve 14. stol., kdy byla majetkem vladyky Beneše. Sídlili zde význ. stoupenci husitství Jindřich a Petr Aksamit. V majetku Aksamitů do r. 1469, poté Sádlů z Vražného, od r. 1623 Kořenských z Terešova. V 2. pol. 18. stol. opravena. Dnes v soukr. vlastnictví.

Panské sídlo uváděné jako hrad nebo tvrz po sobě v dějinách nezanechalo jedinou stopu, neznáme ani jeho skutečné jméno. Archeologické nálezy určují jeho život do 14. - 15. století. Tvoří jej část čtvercové budovy o straně cca 8 metrů.

Zříceniny areálu původně gotické tvrze postavené Casparem von Crakav na přelomu 14. a 15. stol. O století později tvrz rozšířena, ke konci 19. stol. přestavěna v novogotickém stylu. Zachovalý dýmník kuchyňského komína je zřejmě nejstarší ve Slezsku.