Výsledky hledání míst

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Kostel založen již před r.1260, i po přestavbě v 16. st. zachován gotický ráz. Do r. 1640 kostelem farním. R. 1939 proveden archeologický průzkum a v l. 1998–2000 generální oprava kostela. Na hřbitově u kostela stojí malá šestiboká barokní márnice.

Kostel sv. Havla v Podhoří vznikl jako gotický asi na přelomu 13. a 14 stol., nejpozději však ve 2. pol. 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází z r. 1446. Před r. 1717 byla ke kostelu přistavěna věž a r. 1871 ještě nová sakristie. První ze dvou zvonů je z r. 1717, druhý byl ulit až po r. 1980.

Kostel a fara v Osvětimanech existovaly již někdy v 15. stol. Současný kostel byl vybudován za přispění Jana Dětřicha z Petřvaldu v letech 1689-1691 na místě starého dřevěného kostelíka. U kostela je fara a hřbitov.

Pův. románský kostelík s apsidou z konce 11. stol., kolem r. 1270 přístavbou zvětšen na gotický kostel dnešního rozsahu. Regotizační úpravy ze 70. let 19. stol. V presbytáři a sakristii zachovány gotické fresky z pol. 14. stol. Zařízení novogotické. Místní farnost spravována děkanstvím v Protivíně.

Areál kostela sv. Havla s márnicí, litinovým křížem a ohradní zdí. Kostel se západní hranolovou věží, obdélnou lodí a s pravoúhlým presbytářem s okosenými nárožími. Fasáda s jednodušším barokním tvaroslovím. Pozdně barokní kostel z roku 1783 se starší věží.

Barokní kostel nahradil r. 1763 gotického předchůdce, v 19. stol. upravován (hlavní portál, monumentální brána hřbitova). Po r. 1945 zpustl, dnes chátrá bez využití. Jednolodní kostel s hranolovou věží v čele, obdélným závěrem a čtyřbokými přístavky.

Gotický kostel vysvěcen r. 1313, ve 3. čtvrti 14. stol. prodloužena loď. Nejpozd. poč. 16. stol. vyhořel. Upraven roku 1521 Pernštejny. R. 1661 postavena zvonice. Koncem 19. st. novogoticky restaurován. V průčelí zazděny náhrobníky z 16.-18. stol. U kostela novorománská zvonice z let 1870–71.

Raně barokní kostelík z roku 1680 se hřbitovem a bývalou farou v dominantní poloze nad vsí. Nahradil starší objekt doložený 1354, zřejmě výrazně starší. Někdejší dřevěná zvonice zničena koncem 60. let 20. století, kostel opraven 2005–07.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Areál s kostelem, ohradní zdí, kamenným křížem a 16 litinovými kříži. Původně gotický kostel prvně zmíněn r. 1352, přestavěn barokně v 17. stol., poslední úprava v r. 1908. Jednolodní stavba na obdélném půdorysu s užším pravoúhlým presbytářem s opěráky, obdélnou sakristií a hranolovou věží.

Kostel sv. Havla v Sulkovci je bezvěžová pozdně barokní stavba z r. 1736. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, která stojí před ním.

Gotický kostel byl postaven asi ve druhé polovině 14. století na místě starší stavby. V r. 1636 kostelík vyhořel. Při následné obnově byl obehnán zdí s renesanční zvonicí. V letech 1708 a 1796 chrám poškodil požár. Slouží jako římskokatolický farní kostel.

Farní kostel sv. Havla či Vojtěcha ve Skalsku doložen od r. 1364. Z původní gotické stavby zachována věž, k níž byl r. 1735 přistavěn řádem servitů nový barokní kostel opravovaný r. 1879. Věž opravována několikrát v 19. stol. Zařízení pochází vesměs z 18. a 19. stol.

Kostel sv. Havla opata gotického původu z r. 1330 později zbarokizován, věž o výšce 27 metrů přistavěna během přestavby v letech 1840-1844, současná podoba z r. 1890. Poslední rekonstrukce v letech 2000-2002. Nyní filiální kostel ve farnosti Smečno.