Výsledky hledání míst

Renesanční kostel s obdélnou lodí a polygonálním presbytářem byl postaven nákl. obce r. 1580, r. 1631 přistavěna věž a sakristie, r. 1950 kaple P. Marie Lurdské. Za sv. válek byly zrekvírovány zvony, nahrazeny železným zvonem a r. 1993 byly zavěšeny nové zvony.

Barokní kostel byl postaven v l. 1688-1705 na místě pův. chrámu, postaveného před r. 1389. Z pův. kostela byla zachována věž (zvýšena). Nový kostel nechali postavit M. Kafka a M. Klingseisen z Prostějova. V 1. pol. 18. stol. přistavěna mariánská kaple. Mobiliář převážně z 60. a 70. l. 18. stol.

Kostel byl postaven jako raně gotická stavba ve 13. stol. R. 1764 byl barokně přestavěn a byla přistavěna věž. Na zdech presbytáře byly objeveny malby z první třetiny 14. století, které jsou zařazeny do seznamu UNESCO (seznam kulturních památek světového dědictví).

Gotický kostel byl postaven r. 1508. Patřil původně k opevněným kostelům. R. 1848 byl kostel silně poničen požárem. V l. 1860 a 1912 byl opraven do dnešní podoby (v pův. podobě zůstal jen presbytář). Při přestavbách byla objevena tajná chodba a náhrobní kámen kněze S. Reisingera z r. 1585.

Farní, původně gotický kostel. Dnešní podoba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy.

Kamenný kostel byl postaven v 1. pol. 17. stol. a r. 1888 byl přestavěn v novogotickém stylu. Vnitřní vybavení kostela je dílem sochaře a řezbáře Bernarda Kutzera (1794-1864) a jeho syna Raimunda Kutzera (1833-1919). Kostel není v současnosti využíván a chátrá.

Kostel postaven na starších základech v letech 1585-94. Barokně přestavěn v letech 1700-1703. Stavbu vedl pravděpodobně Kristian Lagler. V kostele se konají pravidelné bohoslužby i koncerty chrámové hudby.

Vrcholně barokní kostel z 1. pol. 18. stol nechal postavit rod Lichtenštejnů. Podle legendy byl projekt stavby zadán fenomenálnímu baroknímu architektu Santinimu, současná santiniovská literatura tuto atribuci odmítá.

Filiální kostel sv. Jana Křtitele byl založen jako hřbitovní. Na základech presbytáře a lodi pozdně gotické stavby byl r. 1634 postaven nový kostel. Kostelní věž se stavěla v l. 1717–1780. R. 1769 byl kostel rozšířen, r. 1891 byl novogoticky upraven presbytář. Hřbitov byl zrušen v 2. pol. 20. stol.

Areál kostela, zděné zvonice a rozsáhlého hřbitova na hraně terasy nad pravým břehem Ohře, kde do 18. století stávala obec, přemístěná tehdy do dnešní polohy asi 600 m jihozápadně od kostela. Vzhled budov ovlivnila přestavba 1903.

Snad v místech původního kostela slovanské osady byl počátkem 15. století postaven slavonický špitál s kostelem sv. Jana Křtitele. V letech 1620 a 1845 areál vyhořel, špitál změněn na obytný dům. Kostel opraven 1995, bez využití opět chátrá.

Původně románský kostel z let 1220–30 byl přestavěn goticky roku 1419, manýristicky v první polovině 17. století a pozdně barokně roku 1780. Součástí areálu je bývalý hřbitov s kaplí sv. Barbory a fara s rozlehlým dvorem.

Původně románský kostel v Bílkově stojí na nejvyšším místě někdejšího hradního ostrohu. Rozšíření ve 13.–14. století, po zničení hradu opevněn. Kamenná věž 1803, loď zaklenuta 1844. Obklopen hřbitovem, dominanta celé vsi.

Románský kostel sv. Jana Křtitele tvořila velká románská rotunda s apsidou a věží z 1. čtvrtiny 13. stol. Byl barokně upraven a doplněn západní přístavbou. Sakristie pochází z roku 1840.

Od r.1487 stávala na místě dnešního kostela kaple sv. Ondřeje, povýšená r. 1503 na farní kostel. Roku 1700 vystavěn nový kostel, zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Při stavbě využito zdivo původního kostela, věž vystavěna nová. Kostel rozšířen v roce 1875.