Výsledky hledání míst

Kostel postavený ve II. polovině 15. století prošel důkladnou barokní přestavbou roku 1734. Dále byl upraven ve II. polovině 19. století, následky poválečné devastace odstranila obnova po roce 1990.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Raně gotický farní kostel klášterního města Vyšší Brod prošel mnoha přestavbami v 15.–19. století. Pravděpodobně největší stavbu v Česku s dochovanou chórovou věží obklopuje hřbitov s několika božími mukami, severně od něj velká klasicistní fara.

Gotický kostel se zajímavým stavebním vývojem ve 14. a 15. století je jedním z mála pozůstatků původní zástavby obce Malonty, která byla v rámci odčinění Bílé hory nahrazena většinou panelovými domy.

Pozdně gotický kostel s barokně přestavěnou lodí a novogotickou věží nahradil ve Frymburku původní svatyni, připomínanou poprvé roku 1277. Po napuštění lipenské přehradní nádrže se ocitl téměř na jejím břehu.

Původně gotický, v 17. století velmi výrazně přestavěný kostel v Ktiši. Přes tuto přestavbu exteriér stavby barokní architekturu příliš nepřipomíná. Východně pod bývalým hřbitovem stojí rozlehlá fara.

Původně románský jednolodní kostel z 1. třetiny 13. stol. stojí uprostřed hřbitova v horní části obce. Několikrát přestavován, z původní románské stavby je viditelně zachovaný obloučkový vlys na hlavní lodi, lizény v nárožích a půlkruhový portál.

Děkanský chrám ze 3. čtvrtiny 14. stol., poničen za husit. válek r. 1422, trojlodí po přestavbě na přelomu 15. a 16. stol. Upraven J. Mockerem v l.1885–96. Uvnitř kamenná kazatelna z r. 1504 od Matyáše Rejska a cyklus fresek z přelomu 14. a 15. stol.

Barokní kostel z první čtvrti 18. stol. na místě staršího, poprvé doloženého 1356. Sousední velká fara postavena 1733, poslední rekonstrukce kostela 1892–3. Po roce 1945 zchátral, v současnosti de facto ruina. Fara prodána soukromníkovi, v opravě.

Presbytář kostela postaven kolem r. 1500, v renesanci přistavěna loď. Po r. 1760 přistavěna sakristie, zaklenuto kněžiště. R. 1847 přistavěna západní část s kruchtou a věží. R. 1945 poškozen střelbou, r. 1947 vyhořel. Opraven v l. 1947–8.

Farní kostel v Hněvkovicích je datován od roku 1262 v souvislosti z povýšením Hněvkovic na městečko. Kostel si dodnes dochoval svůj původní tvar v gotickém slohu. Na věži, přistavěné k západní straně, je patrný ještě sloh románský.

V jádře gotická stavba farního kostela sv. Bartoloměje zmiňovaná poprvé písemně r. 1408. Upraven renesančně, barokně a pseudoslohově v 19. stol.

Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226–36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.

Farní kostel někdejšího královského města stavěn po 1261, do konce 13. stol. Vyhořel 1349, poté stavba katedrálního presbytáře (P. Parléř). Znovu vyhořel 1796. Puristická restaurace 1881–4 a 1904–10 (J. Mocker, L. Lábler).

Původní dřevěný kostelík vystavěn již v pol. 17.stol. V r.1818 provizorně opraven. R.1904 byl dokončen nedaleko nový zděný filiální novogotický kostel sv. Bartoloměje, který nahradil starý dřevěný kostelík. Ten byl v r.1903 uzavřen a rozebrán.