Výsledky hledání míst

Pozdně gotický kostel z konce 15. století, pravděpodobně dílo Andrease Günthera z Chomutova. Leží u staré obchodní cesty do Lipska. Objekt nikdy nebyl dostaven. Původní záměr svojí rozlehlostí a rozměry zřejmě přesáhl možnosti a význam lokality.

Nabdínský kostel vystavěný původně v pozdně románském stylu je poprvé připomínán v roce 1358. Přestavba kostela provedena v roce 1695 podle plánů Domenica Spinetty. V letech 1990-2001 provedena rekonstrukce kostela dle návrhu ing. Otakara Hrdličky.

Zachovalý kostel z počátku 16. století. Původně pozdně gotický, zbarokněn v letech 1701-1702 stavitelem M. Raimondim. Opravy probíhaly v letech 1817 a v roce 1920.

Hřbitovní kostel s pozdně románským jádrem a přístavbami z 18. stol.

Kostel sv. Barbory pochází z poloviny 14. století. První zmínka o šipínské plebánii je z roku 1352. Přestavěn byl až v 2. pol. 18. stol., kdy se Šipín stal vyhledávaným poutním místem. V letech 1991–95 proběhla celková rekonstrukce kostela.

Původně gotický kostel v Debři stojí na vyvýšeném pravém břehu Jizery. Dochovala se gotická klenba presbytáře. Pozdně barokní přestavba kolem roku 1770 přinesla úpravu tvaru oken, novou sakristii a vnitřní zařízení, rozkradené po roce 1990. Dnes slouží pravoslavným.

Na místě kostela stával dřevěný protestantský kostel. R.1724 byl zbourán a v letech 1725–1727 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera postaven kostel nový. Nejcennější památkou otovického kostela je oltář v jižní střední kapli.

Kostel je v někdejším hornickém městečku doložen poprvé roku 1282. Přestavěn a rozšířen počátkem 17. století, současná podoba novorománská z 19. století. Stojí na náměstí, kde najdeme řadu barokních sochařských artefaktů.

Původně gotický kostel sv. Barbory pochází z poč.14. st. Je součástí areálu, zvonice, ohradní zeď, hřbitov a vlastní kostel. Nad zdmi kostela jsou podstřešní dřevěná patra na krakorcích. Do celého areálu se vchází zvonicí pocházející patrně z 18.st.

Barokní kostel sv. Barbory a sv. Michala z let 1730-333 stojící na místě původního dřevěného kostela z r. 1300. V polovině 19. století upravován.

Kostel sv. Barnabáše v historizujícím slohu pochází z let 1896-1897. Památkově chráněn byl v letech 1958-1987. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami.

Románský kostel byl postaven v dominantní poloze hradiště zřejmě ve 13. stol., snad v místě starší stavby. Do 14. stol. sloužil jako farní. V 18. stol. byl výrazně přestavěn. V r. 2015 proběhla první fáze průzkumu, jenž má objasnit jeho přesné stáří a vývoj. U kostela jsou náhrobky z 11.-12. stol.

Barokní kostel sv. Bartoloměje v Bystrém postavil v letech 1716-1719 Giorgio Quadroni na náklad majitele panství z rodu Colloredo-Mannsfeld. Přestavěn byl po požáru v r. 1750, mezi lety 1969-1972 provedena velká oprava zvenčí i uvnitř, generální oprava fasády provedena r. 1998.

Současný pozdně barokní farní kostel byl postaven kolem r. 1786, pravděpodobně na místě staršího chrámu. V r. 1824 byla k průčelí přistavěna věž. Hlavní oltář se čtyřmi sochami andělů a obrazem sv. Bartoloměje vytvořil řezbář a malíř J. Hromádka v r. 1867. Vedle kostela stojí fara.

Kostel sv. Bartoloměje v Boharyni doložen jako gotický r. 1384, po třicetileté válce nově postaven r. 1650, pozdně barokně přestavěn r. 1783 a do dnešní podoby pseudoslohově upraven r. 1865. Vnitřní zařízení rokokové z konce 18. stol. nebo z 19. stol. Filiální kostel ve farnosti Nechanice.