Výsledky hledání míst

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Týnci je pozdně barokní stavba z let 1767-1770. Je filiálním kostelem farnosti Moravská Nová Ves a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Románský kostel dostavěný 1064 nahradila v několika etapách raně gotická stavba, k níž přiveden augustiniánský konvent. Ten zanikl během 16. stol., kostel od té doby luterský farní a hřbitovní. Barokní úpravy nevelkého rozsahu, opravy 1963 a po 1990.

V r. 1859 získal řád redemptoristů jednopodlažní zámeček, který upravil na klášter a u něj zřídil kapli. V r. 1860 byl položen základní kámen kostela sv. Alfonse a 20. srpna 1862 byl vysvěcen. Po II. světové válce byl klášter zrušen. V r. 2007 provedena oprava střechy a v r. 2013 opravena fasáda.

Římskokatolický kostel sv. Aloise v Otnicích je novorenesanční stavba z let 1855-1858, která nahradila starší svatyně na témže místě. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Venkovský kostel sv. Aloise Gonzagy ve Velké Moravě je klasicistní stavba z r. 1802. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Malá Morava bez pravidelných bohoslužeb. Od roku 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel založen roku 1767 a vystavěn v letech 1794–1795, v interiéru malířská výzdoba z dílny bratří Kramolínů.

Novogotický kostel byl postaven městem Šanov v l. 1862-1877 podle plánů arch. Heinricha von Ferstela, předního vídeňského architekta. Stavba filiálního kostela byla krom pozemku financována z darů a dobrovolných sbírek. Samostatným farním kostelem od r. 1892. Kostel je zasvěcen sv. Alžbětě Durynské.

Kostelík sv. Alžběty na Rybím trhu byl založen řádem něm. rytířů jako drobná got. kaple, později rozšířená. Sloužil jako hřbitovní kaple řádu. Později zbarokizován. Dnes slouží potřebám pravoslavné církve.

Jednolodní, raně gotická památka, stojící na mírném návrší ve středu obce. Podle stavebně-historického průzkumu je kostel řazen do druhé poloviny 13. století. V přízemí věže kostela se nachází portál, který je datován přibližně okolo roku 1300.

Filiální kostel byl postaven v l. 1902-1904 Gustavem Redlichem v novoklasicistním slohu. Nahradil starší, dnes již neexistující kapli, která stávala na návsi. Kostel byl slavnostně vysvěcen 6.11.1904. Před vchodem je kamenný kříž z r. 1915 a památník obětem I. světové války.

Kostel sv. Alžběty původně renesanční vystavěný po roce 1553. Barokně přestavěn v letech 1718–1728. Velká novorománská přestavba v letech 1876-9. Při poslední přestavba v roce 1935 byl rebarokizován. Kostel jednolodní obdélná stavba s pravoúhlým presbytářem s apsidou