Výsledky hledání míst

Klášter na ostrově Sherkin založil v pol. 15. stol. Fineen O’Driscoll. R. 1537 při útoku města Waterford na Baltimore vypálen, poté opraven a přestavěn. Na konci 16. stol. pustý a pronajímán. V 17. a 18. stol. v něm byla rybí manufaktura. R. 1895 předán státu. Na konci 20. stol. zakonzervován.

Trosky bývalého františkánského kláštera, postaveného ve 40. letech 13. století, sloužily od definitivního zničení staveb požárem 1598 jako útočiště budyšínské chudiny. Do ohně roku 1893 zde stálo 18 malých domků. Západní část bývalého kostela zaujala roku 1877 vodárenská věž.

Klášter byl založen v r. 1618 na místě starší gotické kaple, kde se podle legendy zjevovala sv. Kateřina. V 17. stol byl několikrát vypálen a poté vždy obnoven. V r. 1786 na základě josefínských reforem zrušen. V r. 1995 byl založen spolek na jeho záchranu.

Klášter františkánů založen v roce 1464 Tomášem Fitzgeraldem, sedmým hrabětem z Kildare. V letech 1539-1540 na příkaz krále Jindřicha VIII. Anglického zrušen. Poté několikrát obnoven. Vypálen v roce 1649, od té doby pustý.

Kapucínský klášter v Zákupech založil Julius František Sasko-lauenburský jako poděkování za záchranu života ve válce s Turky. Výstavba proběhla v letech 1681–4 podle plánů budějovického kapucína P. Bruna. Konvent fungoval do roku 1950, poté kasárna, totální devastace po roce 1990 ho změnila v ruiny.

Ruiny kartuziánského kláštera Skála útočiště na Kláštorisku. Založen kolem r. 1299. Kostel sv. Jana Křitele vystavěn po r. 1305. 1436 přepaden a vypálen husity. Snaha o obnovu po r. 1454 nebyla úspěšná.

Klášter byl vybudován mnišským řádem kartuziánů. Stavba probíhala v letech 1388-1409. V r.1425 byla kartuzie přepadnuta a obsazena husity. Klášter se stal opěrným bodem husitů proti katolické Olomouci. Téhož roku byl klášter vykoupen Olomoucí a tito v zájmu ochrany města klášter rozbořili.

Klášter klarisek založený v roce 1280. Po požáru kláštera začala výstavba nového konventního kostela, kterou přerušily husitské války. Stavbu pravděpodobně realizovala parléřská huť, zachoval se výrazný jižní portál. Klášter zrušen v roce 1783.

Zřícenina pavlánského kláštera v Kuklově (Kugelweitu či Kuklvejtu), založeného 5. 4. 1495 a zaniklého po polovině 16. století. Objekty kláštera dnes prorůstá zástavba vsi.

Původně klášter premonstrátek z 12.st. V druhé pol. 14.st. gotická přestavba. Vypálen husity, r.1434 však již opraven. Poč. 16. st. klášter opuštěn, r.1537 opraven, ale pak i nadále pustnul. R. 1703 dovršil zkázu požár a klášter zůstal zříceninou.

Zbytky kláštera Saint-Jean-des-Vignes z konce 15. století. Po zrušení kláštera za francouzské revoluce byl kostel počátkem 19. století prodán a rozebrán na kámen, takže se zachovalo jen průčelí.

V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergfritového typu. Zánik hradu spadá do let 1435–1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Klejnštejna Vojtěchem z Doupova.

Královský hrad z poč. 12. stol. Přestavěn na zač. 14. stol., později letní sídlo královny Philippy. V l. 1372-1399 v držení Jana z Gauntu. V r. 1644 dobyt parlamentním vojskem. V r. 1648 na příkaz parlamentu zbořen. Dnes nadále královský majetek, pronajímán městu. Slouží jako městský park a muzeum.

Zříceniny hradu z konce 13. st., který sloužil jako ochrana zlatých dolů a vstupu na území vratislavského biskupství. Měl obranný příkop široký 15–30 m. Dnes zbylo 9 m vysoké torzo okrouhlé věže. Hrad byl zničen v pol 15. st.