Výsledky hledání míst

Hrad vystavěný v letech 1356–1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.

Již ve 13. stol. zde mělo být opevnění, které v 15. stol. posílili rytíři řádu sv. Jana. Hrad strážící úžinu mezi ostrovem Nisyros a poloostrovem Kefalos nebyl patrně nikdy významný, neuvádí se v byzantských ani v rytířských pramenech. Nálezy dokládají osídlení v období osmanské okupace v 16. stol.

Ruina bývalého zámku, částečně zdemolovaného a zakomponovaného do koplexu nákupního centra Hypernova. Původně gotická stavba z roku 1397 byla přestavěna v 16. stol. do renesančního slohu.

Katedrála sv. Magnuse je zřícenina katedrály nebo též nedokončená katedrála. Stavbu začal biskup Erlendur na přelomu 13. a 14. století. V roce 1772 kamenná lavina zničila západní stěnu. Dnes se pozůstatek stavby opět upravuje. Největší a nejkrásnější středověká stavba na Faerských ostrovech.

Katedrála Zvartnots postavena v pol. 7. stol. n. l. Vnější design odhaluje vliv syrské a mezopotámské architektury. Katedrála stála 320 let. Ruiny odkryty na začátku 20. stol. Vnitřek mozaikově vyzdobeného kostela měl tvar řeckého kříže. Nejstarší a největší trojlodní kostel v historické Arménii.

Ve městě postupně existovaly tři katedrály. Původní kostel sv. Michaela byl postaven na konci 14. stol. a poč. 15. stol. Při náletu r. 1940 byla stavba zničena. Stavba nové katedrály dokončena r. 1962. Stará katedrála ponechána v pův. stavu jako připomínka válečných útrap. Nová postavena vedle ruin.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Byzantský hrad Kefalos se prvně zmiňuje v r. 1271. Od r. 1315 byl v držení rytířského řádu sv. Jana. V r. 1457 byl hrad neúspěšně obléhán Turky a v r. 1493 jej těžce poškodilo zemětřesení. V r. 1522 ostrov na 400 let dobyli Turci. Naposled se hrad vzpomíná v r. 1526.

Rozsáhlé zříceniny vodního hradu v rovinaté krajině anglického středozemí. Založen Geoffreyem de Clinton ve 20. letech 12. století. Od roku 1174 byl s přestávkami hradem královským. Zbořen r. 1649 na příkaz parlamentu. Od r. 1958 v majetku města Kenilworth jako památkový objekt.

Kerhartice, prvně zmiňované v r. 1397, zanikly v důsledku odsunu původního německého obyvatelstva po 2. světové válce a z důvodu výstavby vodní nádrže Kružberk. Dodnes zůstal zchátralý průmyslový objekt, opuštěná budova lihovaru, dva domy, základy kostela a mnoha dalších stavení ukrytých v lese.

Hrad založil patrně Maurice de Rocheford v 2. pol. 13. stol. Chránil anglonormanská teritoria proti útokům Irů ze západu. Během 15. a 16. stol. v rukou rodu FitzGibbon. V 1. pol. 17. stol. majetek rodu Power. Poškozen v pol. 17. stol. během Irské konfederační války. Poté zdrojem stavebního materiálu.

Původně dřevěný hrad postaven Normany nejpozději v roce 1185. Od začátku 13. stol. kamenný. V roce 1316 neúspěšně obléhán skotským vojskem. Od té doby v rukou FitzGeraldů, hrabat z Kildare. V 15. stol. upraven na tvrz. Dosud stojí věž tvrze, původní branská věž hradu.

Ženský klášter založila sv. Moninna na konci 5. stol. R. 923 zpustošen Vikingy. Zrušen během reformace r. 1542. Zříceniny dvou kostelů. Předrománský kostel z 10. nebo 11. stol. Nádherný vstupní portál s plochým překladem. Mladší gotický kostel z 15. stol.

Zbytky zdí kapličky, postavené německým sedlákem Killerem (přezdívaný Krenes). Rok postavení kaple není znám, ale jistě existovala r. 1892. Po odsunu něm. obyvatelstva z oblasti chátrala, pobořena v 60. či 70. letech 20. stol. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Zřícenina hradu na vápencovém suku v katastru stejnojmenné zaniklé středověké vesnice. Hrad se vsí a kostelem založen v 1. pol. 13. stol. Majetek biskupů z Cloyne. O hradě nejsou žádné zprávy. V pol. 14. stol. bylo ve vsi 27 hospodářství. Farní kostel pustý r. 1591. Z hradu dochována obvodová hradba.