Výsledky hledání míst

Klášter voršilek vznikl r. 1896 pro zvýšení úroveň školství a sociální péče. Rozsáhlý novogotický komplex byl r 1945 konfiskován a byla zde zřízena poliklinika. Po r. 1990 areál vrácen voršilkám, r. 2015 polikliniku koupila zdravotnická skupina Eurolinicum. Kostel od r. 1996 užívá pravoslavná církev.

Původní areál kláštera františkánek z r. 1651, převzal po jeho zrušení Josefem II. řád sv. Voršily, který mu vtiskl současnou podobu. Za komunismu byl znárodněn a v r. 1991 vrácen. Dnes je v objektu obchodní dům a kostel spravuje řeckokatolická církev.

Pozdně renesanční kostel z let 1652-55 vznikal původně jako kalvínský. Od konce 17. století na něj navazoval barokní klášter. Voršilky areál získaly definitivně roku 1731, poté provedly zejména přestavbu průčelí do Hlavní ulice.

Raně barokní komplex klášterní a školní budovy při kostele sv. Voršily z let 1674 – 1679. Kostel, barokní sálová stavba z let 1699 až 1704 je od Marca Antonia Canevalle.

Bazilika Waldsassen postavena v letech 1682 až 1704. Jeden z největších barokních kostelů v Bavorsku. Bývalá krypta pod bazilikou je jedna z největších krypt v Německu. Varhany se 103 registry jedny z největších v Evropě. V roce 1969 povýšena na papežskou „Baziliku minor“.

Opatství Maria Laach je středověký benediktinský klášter. Založen roku 1093. Mohutný klášterní kostel patří mezi vrcholné románské stavby. Trojlodní bazilika se dvěma chóry. Od r. 1956 probíhala restaurace kostela. Vnitřek kostela po restaurování poměrně prostý. Kostel má šest zvonů a velké varhany.

Gotický kostel z r. 1331. V r. 1464 pobořen a r. 1527 obnoven. V r. 1712-1725 barokně přestaven. Za císaře Josefa II. zrušen a stal se zříceninou. R. 1887 na zřícenině kostela postavena rozhledna, počátkem 20. stol. zbořena a r. 1969 opět postavena. Příležitostně přístupná.

Na místě tří malých modliteben (klaus) na severním okraji starého židovského hřbitova byla po požáru 1689 postavena barokní synagoga (dokončena před rokem 1694). Úpravy v 19. století, zejména 1883–84, kdy nově zařízena. Zničený interier obnoven po roce 1945 jako součást židovského musea.

Mauzoleum z roku 1901, inspirované palladiánskou architekturou 16. století, si nechali jako rodinné pohřebiště postavit novoměstští textilní magnáti Klingerové. Po roce 1945 zchátralo, obnoveno 1995–2000. Dominanta městského hřbitova.

Knížecí hrobka Fürstenbergů v Nižboru je podzemní stavba z r. 1787 založená po zákazu Josefa II. pohřbívat v kostelích. Fürstenbergům patřil Nižbor od 1. pol. 18. stol. do r. 1929, kdy ho prodali státu. Hrobka byla celkově rekonstruována r. 2014.

Kříž s nástroji Kristova umučení a kohoutem jako symbolem Vzkříšení převezl do Úbislavi z Bavorska zdejší rolník a povozník František Štoural. Opravován 1960, 1988 a 2000.

Kostel sv. Gertrudy je románský kostel. Jeden z nejstarších románských kostelů. Vysvěcen r. 1046. Dvě věže po stranách a osmiboká zvonice nad jeho středem. V interiéru vyřezávané kazatelny z 18. stol. a relikviář sv. Gertrudy. Dnes se z kostela stalo sídlo farnosti.

Zaniklý komplex jezuitských kolejí vystavěn v l. 1593–1630 dle projektu A. Gabri a O. Erny. Ve 2. pol. 17. stol. rozšiřován. Z torza staršího kostela vystavěn manýristický klášterní kostel. V r. 1904 komplex zbořen při asanaci. Zachován jen kostel.

Komplex starého (1660–67, arch. P. Schiller) a nového (1721–24, arch. J. J. Kniebandl) jezuitského konviktu s kostelem P. Marie Sněžné (dnes farní). Po r. 1773 biskupským seminářem, po r. 1785 vojen. nemocnicí. Konvikt využíván Universitou Palackého.