katedrála sv. Ruperta a Virgila

Zatímco předchozí středověká katedrála, která zde stála, byla orientovaná k východu, dnešní katedrála je mírně otočená k východo-jihovýchodu. Závěry chóru a obou transeptů jsou půlkruhové a vystupují ven z obdélného obvodu katedrály. Nad křížením hlavní a příčné lodi stojí na čtyřech pilířích osmiboká hlavní věž s osmibokým dómem. V obou západních rozích katedrály stojí mírně vysunuté rohové věže čtvercového půdorysu. Ty mezi sebou svírají hlavní západní vstupní průčelí katedrály. Plechem pokrytou osmibokou kopulovou střechu hlavní věže korunuje osmiboká lucerna. Tu kryje osmiboká plechem pokrytá jehlanová střecha s cibulí a latinským křížem. I zbylé střechy katedrály kryje plech. Střecha hlavní lodi je sedlová. Na západní straně ji uzavírá zděný barokní střešní štít. Střechy bočních lodí jsou pultové, střechy chóru a obou transeptů jsou nad půlkruhovými závěry půlkuželové. Velmi zdobné západní průčelí katedrály je lícováno neomítnutými kvádry z bílého mramoru, který pochází z hory Untersberg. Průčelí (bez věží) je trojosé. Kordonovou římsou je rozděleno na dvě hlavní části. Pilastry dělí obě části na pět dílů. Ve spodní části je trojice vysokých vstupních portálů s půlkruhovým nadpražím. Na mřížích v portálech jsou data 774, 1628 a 1959. V roce 774 byla dokončena první katedrála. V roce 1628 byla dokončena dnešní třetí katedrála. Poválečné opravy byly dokončeny roku 1959. Portály lemují nadživotní mramorové sochy z let 1660 a 1697, které stojí na mramorových podstavcích. Od severu (zleva) jsou to biskup svatý Rupert, patron Salcburku (od Bartholomäuse van Opstal, 1660), apoštol Petr s klíčem (od Bernharda Michaela Mandla, 1697), apoštol Pavel s mečem (od Bernharda Michaela Mandla, 1697) a svatý Virgil, biskup irského původu, zakladatel první katedrály v Salcburku (od Bartholomäuse van Opstal, 1660). Za hlavním vstupem se sochami je vstupní vestibul se třemi nižšími vstupními portály, které vedou do hlavní lodi. Všechna okna katedrály lemují šambrány. Pod kordonovou římsou jsou nad vstupem tři obdélná okna. Nad kordonovou římsou s balustrádou a sochami čtyř evangelistů jsou další tři okna s tympanony. Bohatě zdobené střední okno má půlkruhový záklenek a nad ním segmentový tympanon, na kterém sedí dvojice andělů s korunou. Obě boční obdélná okna mají trojúhelné tympanony. Nad korunní římsou je střešní štít s vrcholovým trojúhelným tympanonem, podepřeným dvojicí pilastrů. Uprostřed štítu je dvojice kartuší s erby salcburských knížat-arcibiskupů Markuse Sitticha von Hohenems a Parise Graf von Lodron, kteří katedrálu budovali. Po stranách štítu jsou sochy Mojžíše (nalevo) a Eliáše (napravo). Na vrcholu štítu je socha Proměnění Páně. Tyto sochy od Tommase di Garona jsou z roku 1660. Kordonová a korunní římsa společně dělí také obě rohové věže na tři části. Průčelí věží jsou jednoosé. V korunách věží stojí užší osmiboké nástavby s osmibokými kopulovými střechami. Ty korunují lucerny s osmibokými jehlanovými střechami, cibulemi a latinskými kříži. Ve věžích jsou zvony (šest v jižní věži a jeden v severní věži). Boční průčelí a východní čelo katedrály jsou oproti západnímu průčelí velmi strohé. Lícování je provedeno z neomítnutých slepencových kvádrů. Tento očividně místní kámen našel v Salcburku hojné využití. Nejvíce na očích je právě na katedrále. Ve městě a na hradě se s ním setkáme na každém kroku. V severozápadním a jihozápadním rohu navazují na katedrálu zděné chodby. Severozápadní chodba spojuje katedrálu s arcibiskupským palácem. Jihozápadní chodba spojuje katedrálu s klášterem svatého Petra. Bíle natřený interiér katedrály má bohatou štukovou a freskovou výzdobu. Hlavní loď, chór a oba transepty mají valené klenby, v půlkruhových závěrech ukončené konchami s trojicemi okenních lunet. Trojlodí dělí dvojice arkád, z nichž každá má čtyři půlkruhové oblouky. Obě boční lodi mají čtyři pole štukem bohatě zdobené křížové klenby se štukovou imitací žeber a svorníků. Pod každým klenebním polem jsou v bočních lodích samostatné, vzájemně průchozí boční kaple s mramorovými oltáři. První boční kaple v severozápadním rohu slouží jako baptisterium. Stojí zde rozměrná středověká bronzová křtitelnice, ve které byl v roce 1756 pokřtěn Wolfgang Amadeus Mozart. Dvě boční kaple jsou také po stranách chóru. Severní kaple je zasvěcena svatému Rupertovi, patronu Salcburku. Jižní kaple je zasvěcena původem irskému biskupu svatému Virgilovi, zakladateli první katedrály v Salcburku. Katedrála je zasvěcena právě těmto dvěma světcům, kteří tak mají po obou stranách chóru přední místo. Umístění obou kaplí odpovídá umístění soch obou těchto světců před vstupem do katedrály. Nad oběma bočními loděmi jsou klenutá první patra, přístupná po schodech ze vstupního vestibulu. V prvním patře na jižní straně trojlodí je muzeum. U severního transeptu je vstup do krypty..

Římané oblast dobyli v roce 15 př. n. l. a založili zde osadu Iuvavum. V roce 45 byla osada povýšena na Municipium Claudium Iuvavum. Město se stalo jedním z nejvýznamnějších sídelních celků římské provincie Noricum. Od 6. století náležel Iuvavum Bavorům. Kolem roku 696 jej bavorský vévoda Theodor II. (žil 625-716) věnoval biskupu Rupertovi Salcburskému (narozen po roce 650, zemřel roku 718). Tento světec, patron Salcburku, se výrazně zasloužil o obnovu města. Na místě katedrály patrně založil první kostel. V roce 739 zde vznikla nová diecéze, od roku 798 arcibiskupství. První katedrálu nechal na místě možného Rupertova kostela postavit salcburský biskup svatý Virgil (žil 700-784, narozen v Irsku). Virgilova katedrála byla stavěna v letech 767-774, měla délku 66 m a šířku 33 m. V roce 842 vyhořela po zásahu bleskem. V 11. a 12. století byla rozšířena. V roce 1167 znovu vyhořela. Arcibiskup Konrad III. z Wittelsbachu ji pak dal přestavět. V této době byla katedrála součástí kláštera. Znovu katedrála vyhořela v roce 1598. Kníže-arcibiskup Wolf Dietrich Raitenau (v úřadu 1587-1612) ji přikázal i s klášterem zbořit. Nová katedrála byla postavena v raně barokním slohu. Stavbou byl pověřen italský architekt Santini Solari. Základní kámen položil v roce 1614 kníže-arcibiskup Markus Sittich von Hohenems (v úřadu 1612-1619). Stavba byla dokončena roku 1628. Klášter nebyl obnoven, na jeho místě vzniklo náměstí Kapitelplatz. Den po svém narození zde byl 28. ledna 1756 pokřtěn Wolfgang Amadeus Mozart. Během bombardování za 2. světové války byla na katedrálu v roce 1944 svržena bomba, která zničila dóm. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1959. Katedrála je nadále sídelní katedrálou arcidiecéze Salcburk..