
Raně barokní katedrála je obdélná trojlodní bazilika. Vyvýšená hlavní loď, chór a transepty jsou na půdorysu latinského kříže. Zatímco předchozí středověká katedrála, která zde stála, byla orientovaná k východu, dnešní katedrála je mírně otočená k východo-jihovýchodu. Závěry chóru a obou transeptů jsou půlkruhové a vystupují ven z obdélného obvodu katedrály. Nad křížením hlavní a příčné lodi stojí na čtyřech pilířích osmiboká hlavní věž s osmibokým dómem. V obou západních rozích katedrály stojí mírně vysunuté rohové věže čtvercového půdorysu. Ty mezi sebou svírají hlavní západní vstupní průčelí katedrály. Plechem pokrytou osmibokou kopulovou střechu hlavní věže korunuje osmiboká lucerna. Tu kryje osmiboká plechem pokrytá jehlanová střecha s cibulí a latinským křížem. I zbylé střechy katedrály kryje plech. Střecha hlavní lodi je sedlová. Na západní straně ji uzavírá zděný barokní střešní štít. Střechy bočních lodí jsou pultové,… číst dále
Oblast města byla soustavně osídlena již od neolitu. V době laténské zde bylo keltské osídlení. Římané oblast dobyli v roce 15 př. n. l. a založili zde osadu Iuvavum. V roce 45 byla osada povýšena na Municipium Claudium Iuvavum. Město se stalo jedním z nejvýznamnějších sídelních celků římské provincie Noricum. Od 6. století náležel Iuvavum Bavorům. Kolem roku 696 jej bavorský vévoda Theodor II. (žil 625-716) věnoval biskupu Rupertovi Salcburskému (narozen po roce 650, zemřel roku 718). Tento světec, patron Salcburku, se výrazně zasloužil o obnovu města. Na místě katedrály patrně založil první kostel. V roce 739 zde vznikla nová diecéze, od roku 798 arcibiskupství. První katedrálu nechal na místě možného Rupertova kostela postavit salcburský biskup svatý Virgil (žil 700-784, narozen v Irsku). Virgilova katedrála byla stavěna v letech 767-774, měla délku 66 m a šířku 33 m. V roce 842 vyhořela po zásahu bleskem. V 11. a 12.… číst dále