Výsledky hledání míst

Tvrz postavená koncem 14. stol. R. 1388 se uvádí Jan z Dřevěnice. V l. 1429–54 v majetku Havla z Dřevěnice, v l. 1511–41 Jindřicha Berky z Dubé, od r. 1560 Petra ze Šelmberka. Za Berků či Šelmberků renesančně upravena. R. 1596 tvrz koupil Jan Rudolf Trčka z Lípy a dál sloužila jen hospodář. účelům.

V r. 1353 je zmiňován Jindřich z Drnovic. Zřejmě již v té době zde existovala i tvrz, která je prvně zmíněna r. 1391. Do kdy byla tvrz panským sídlem, není známo. V r. 1820 již byla vedena jako sýpka. V r. 1887 byla přestavěna a sloužila jako byty. Od r. 1945 slouží obecní správě.

Tvrz vznikla v 1. pol. 16. stol. za držení Drslavic rytířským rodem Vlasatých z Domaslavi. Jako tvrz je však sídlo výslovně uváděno až v roce 1632. Od roku 1833 v majetku Černínů z Chudenic. Dnes je objekt využíván k bydlení.

Nejstarší písemná zpráva o vsi pochází z r. 1348, kdy byl jejím majitelem Štěpán z Drslavic. Na konci 15. století koupili Drslavice Boubínští z Újezda. Za Viléma z Rožmberka došlo k přestavbě tvrze v renesanční zámek.

Nevelké tvrziště v podobě okružního valu, mělkého bývalého vodního příkopu a pahorku jádra o velikosti 25 x 17 m. Rozkládá se na severozápadním okraji osady Držkovice na pravém břehu řeky Opavy. Doba existence tvrziště prozatím nebyla prokázána.

Držovická tvrz existovala před rokem 1368. Zanikla po husitských válkách. V průběhu své existence byla velmi žádaným zbožím, o čemž svědčí spousta písemných záznamů. Její přesná poloha a podoba však není známa.

Tvrz postavili někdy v 2. pol. 14. stol. vladové z Dubu, prvně zmiňována r. 1393 v majetku Hynka z Dubu. Tvrz změnila mnohokrát majitele. R. 1680 dal Jan Kristián z Eggenberku chátrající tvrz upravit na byty pro úředníky. Od r. 1719 v majetku Schwarzenbergů, stavebně upravována v l. 1788 a 1835.

Tvrz Dub byla součástí zaniklého komplexu spolu s vesnicí a rybníkem. Písemně je zmíněna poprvé roku 1393 a také snad roku 1411. Pravděpodobně zanikla roku 1421 během husitských válek. Do současnosti se zachoval mohutný val chránící fortifikaci ze severovýchodu a příkopy.

V r. 1342 ves držel vladyka Nedvídek z Dubčan. Zřejmě již v té době vznikla tvrz. V r. 1446 se uvádí jako zpustlá. Ve 2. polovině 15. stol. byla sice obnovena, ale r. 1545 byla opět pustá. Při čištění rybníka byly údajně objeveny sklepy, silné zdi a dubové kůly, které snad pocházely ze staré tvrze.

Pozůstaky tvrze vzniklé někdy před r. 1508. Zanikla po pobělohorských konfiskacích, kdy byla Dubeč připojena k Uhříněvsi. Je možné, že její zdivo bylo použito ke stavbě barokní sýpky, stojící na základech starší dubečské tvrze v těsném sousedství.

Sporé pozůstatky starší tvrze v Dubči (zřejmě z pol. 14. stol.) je třeba hledat ve sklepení nynější barokní sýpky. Jedná se o dva prostory s valenou klenbou při jejím jížním průčelí. Po rozsáhlé rekonstrukci slouží sýpka obci pro kulturní účely.

Zaniklá tvrz je prvně zmiňována v pramenech r. 1352. Postavil ji snad Fridlin Janův Velflovic, který vlastnil do r. 1357 zdejší dva dvory. Tvrz později často měnila majitele. R. 1470 byla vesnice vypálena Uhry, tvrz snad ještě opravena majitelem Prokopem z Bříště, r. 1508 je již uváděna jako pustá.

Zříceniny staré tvrze asi 1 km jižně od Dubence v lokalitě Zámecký vrch na ostrohu nad soutokem Libotovského potoku a Hustířanky nedaleko Vilantic.

Tvrz z pol. 13. století vybudovaná Benedou z Dubicka, poškozená r. 1424 a zpustošená r. 1471. Pozůstatky tvrze jsou uchovány v sakristii kostela Povýšení sv. Kříže a v památkově chráněné hřbitovní zdi se dvěma opěráky.

Vikingská pevnost z 10. stol, Iry nazývaná Dún na nGall, Pevnost cizinců. V 15. a nebo 16. stol. postavena tvrz, majetek O’Donnellů. Od r. 1611 majetek kapitána Basila Brooke, tehdy přestavěná. Od 18. stol. pustla. Dnes majetek státu.