Výsledky hledání míst

Kamenná rozhledna na severním vrcholu hory Hochwald (česky Hvozd) pochází z roku 1892. Vstup je zpoplatněn. Z vyhlídkové plošiny ve výši 25 metrů je úchvatný rozhled na českou i saskou stranu.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Barokní dvoupatrová hodinová věž z r. 1739 v areálu biskupského paláce ve Spišské Kapitule. Budovu člení bílé štukové pilastry, kamenné rámy portálu, oken a říms na sytě žlutém pozadí. Přízemí dnes slouží jako informační centrum.

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.

Hodinová věž se zvonkohrou vznikla z bývalé trafostanice. Má 14 zvonků a je v provozu od 28. září 2025. Nahradila tzv. Chaloupkův orloj, který byl v r. 2023 přemístěn do nedalekých Žibřidic.

V Hodkově byla tři panská sídla. Z nejstaršího se dchovalo jen tvrziště, mladší zaniklo a třetí nejmladší sídlo vzniklé po r. 1850 úpravou úřednického domu a přestavěné r. 1912 za Alfréda Šebeka s účastí arch. F. Woretzsche se dochovalo dodnes.

Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina. Dnes po rekonstrukci.

Barokní zámek z roku 1642, v roce 1746 rozšířen. V současnosti je využíván pro potřeby Masarykova muzea v Hodoníně.

Vodní náhon převádějící vodu z řeky Ostravice v Hodoňovicích do řeky Olešné ve Sviadnově. Vystaven na přelomu 15. a 16. století vrchností, která tímto podnítila vznik mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v roce 1871 a 1882. Původně poháněl na 13 mlýnů, pil, stoup a textilních továren.

Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.

Původně hrad z 1. poloviny 13. století. V l. 1438–1806 byl s přestávkami rezidencí panovníků Svaté říše římské a poté do r. 1918 rezidencí rakouského císaře. Od r. 1945 je mimo jiné sídlem rakouského prezidenta. Mnohokrát rozšiřovaný areál je jedním z největších palácových komplexů na světě.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.

Hrad Hohenberg byl prvně zmiňovaný kolem roku 1222. Byl zničen v roce 1945 americkou dělostřeleckou palbou. Obnovy se dočkal v l. 1984 - 1985 kdy přešel přestavbou je primárně používán jako ubytovna. Má půdorys šestiúhelníku, se třemi oválnými a dvěma čtvercovými věžemi.

Hrad založil r. 1077 arcibiskup Gebhard von Helfenstein. Od té doby sídlo salcburských arcibiskupů až do r. 1800. Postupně rozšiřován. Obléhán pouze r. 1525 během selského povstání, nebyl dobyt. Dnes majetek spolkové země Salcbursko. Od r. 1996 památka UNESCO. Přístupný celoročně.

Původně románský hrad leží při jezerech Schwansee a Alpsee, v nadmořské výšce 820 m n. m. Poprvé byl zmiňován ve 12. století. V 19. století byl přestavěn na novogotický zámek. Je přístupný v návštěvních hodinách.