Výsledky hledání míst

Zámek vystavěn v pozdně renesančním slohu po r. 1608. Po r. 1948 přešel do správy Státních statků. Tehdy nastala devastace zámku. R. 1992 předán v restituci potomkům původních majitelů. Rekonstrukce byla zahájena, ale r. 1994 stavba z finančních důvodů zakonzervována, nadále však chátrá.

Bývalá tvrz přestavěná na renesanční obdélný dvoupatrový zámek s hřebínkovými klenbami v přízemí. V letech 1865–68 Thun-Hohensteiny rozšířen a novogoticky přestavěn.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 17. stol. A. V. Kaschnitzem z Weinbergu. R. 1830 byla provedena přestavba Dubskými z Třebomyslic. Narodila se zde rakouská spisovatelka Marie Dubská. Dnes zámek slouží jako soc. ústav.

Zámeček vystavěn v roce 1903 v novorenesančním stylu. V okolí zámečku jezírko s kapličkou.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (16. stol.) nejprve na renesanční zámek poč. 17. stol. za Jáchyma Zoubka ze Zdětína. V pol. 17. stol. byl jezuity přestavěn barokně. Poté byl v majetku rodu Lamberků a Strachwitzů. R. 1948 byl zkonfiskován a sloužil jako domov důchodců. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Na zámek přestavěná tvrz, postavená zřejmě až v 17. st. pány z Mitrovic, od r. 1686 majetkem strahovského premonstrátského kláštera. V 18. st. přestavěna a rozšířena o kapli sv. Norberta. Dochována patrová budova se zvonicí v areálu dvora.

Raně barokní zámek postavený Thuny v letech 1661-79 empírově upravený před r. 1826. v 19 stol. zřízen anglický park s oborou známou stádem bílých jelenů. Zámek je rozlehlá patrová budova ve tvaru písmene H s částečně dochovanými interiéry.

Původně tvrz, kterou vybudoval někdy po roce 1609 šlechtic Zdeněk Přepyšský z Rychmburka, se po roce 1727, kdy přestala být majetkem Přepyšských, začala označovat zámkem. Svoji rezidenční funkci přestal plnit koncem 18. století. Dnes slouží správním potřebám zemědělské společnosti.

Původně tvrz ze 16.stol. (Václav Želevský z Počenic). Po r. 1578 přestavěna na renesanční zámek, r. 1833 majitel Gustav hrabě Kálnoky přeměňuje zámek k hospodářským účelům, ve 20. stol. byty, totální přestavba objektu. V sousedství sýpka z počátku 19.stol.

Barokní zámek, zbořený v roce 2015, byl postaven za Michnů z Vacínova v první polovině 18. století na místě staršího renesančního zámku vybudovaného Petrem Vokem z Rožmberka. Ten za Šternberků zpustl, v druhé polovině 17. století prakticky zanikl, pak nově postaven barokně.

Pozdně barokní zámek obdélníkového půdorysu postavený za Michnů a Vacínova v první pol. 18.st.asi na základech původní tvrze. Součást zemědělského podniku. V současnosti je opuštěný a chátrá.

Po r. 1420 postaven hrad, 1669-96 přest. Šternberky na barokní zámek. Od r. 1726 patřil Martinicům, poté Colloredo-Mansfeldům (od 1784). R. 1817 zde nalezen Rukopis zelenohorský. V l. 1852-1931 patřil Aueršperkům. Po r. 1948 sídlem armády (PTP).

Tzv. "nový zámek" , který ale asi nikdy nebyl skutečnou rezidenci majitelů želetického statku, byl vybudován za Karla Fridricha Kammela-Hardeggera a je ho manželky Anny po roce 1863, když původní "starý zámek" nacházejicí se v sousedícím dvoře nechali zbořit. V r. 1936 jej převzal Alois Fišl a v roce 1947 přešel do majetku státu.

Dochované, i když přebudované západní křídlo starého zámku, jehož přestavba z původní tvrze není písemně datována. Pravděpodobně se tak ale stalo v roce 1770, kdy byl želetický dvůr i s tvrzí v držení Ignáce Walldorfa. Dnes je to hospodářská budova sloužící zemědělské společnosti.

Za zakladatele zámku r. 1690 je pokládán hrabě Jindřich z Nothaftu. Za Hohenzollernů v 19. stol. zámek složil již jen ke správě. Po r. 1945 chátrá, roku 1989 určen k demolici, která se naštěstí neuskutečnila. R. 2004 zámek koupil pan Zdeněk Bálek, který v něm po opravě otevřel muzeum motocyklů.