Výsledky hledání míst

Na místě zámku stávala gotická tvrz. Berkové z Dubé r.1541 přestavěli v renezanční zámek. Přestavba v r.1665–1715 a v r.1741. V r.1850–1851 upraven ve stylu druhého rokoka pro Ferdinanda V. Interiéry vyzdobil J.Navrátil, zůstaly zachovány dodnes.

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze roku 1724 kterou provedl František Karel Vratislav z Mitrovic. Později zámek chátral až na drobné opravy z počátku 20. stol. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný.

Kovová rozhledna s točitým schodištěm byla postavena v roce 2020 na místě původní z roku 1967 na den přesně po 53 letech. Rozhledna byla postavena z veřejné sbírky. Je zde vynikající kruhový rozhled na Krkonoše, Broumovskou vrchovinu, Javoří hory i Adršpašsko - teplické skály.

Rokokově upravený renesanční zámek v podobě po přestavbě z let 1772-1775. Po r. 1990 stavbu zrestituovali původní majitelé a po nutných opravách pronajali rodině Carla Albrechta Waldsteina do r. 2005 jako rodinné sídlo. Běžně nepřístupný zámek je nabízen pro konání svateb nebo k pronájmu.

Lovecký zámeček na úpatí Ždánova vystavěný knížetem Gustavem z Lamberka.

Rozhledna (18 m, 1019 m n. m.). Již r. 1836 zde stávala dřevěná rozhledna, poté v l. 1888–1890 železná rozhledna, postavena německým spolkem Riesengebirgsverein. R. 1890 tu nechal postavit hrabě J. Harrrach dřevěnou chatu a r. 1892 kamennou rozhlednu. Chata zanikla r. 1943, nová postavena r. 2009.

R.1568 Karel Žampach postavil na místě zámku dům. V r.1575 Mikuláš z Bubna postavil renesanční zámek. R.1668 František Adam z Bubna barokně upravil. R.1809 Verian Alfred Windischgrätz modernizoval rokokově. Poč.20.stol. Otakar Parish upravil secesně.

Statek na samotě nad obcí, první písemné zprávy jsou z první pol. 20.století. V 80.letech vznik cvičného dostihového závodiště. V r. 1989 Zámeček navrácen původním majitelům. Po prodeji objekt vyrabován. Po revitalizaci vybudován jezdecký areál, probíhá zde zemědělská prvovýroba a agroturistika.

Lovecký zámeček prokazatelně doložený v roce 1830 byl centrem bílanského revíru až do znárodnění v roce 1948, kdy jej převzala lesní správa a dále sloužil správě revíru. V roce 2014 byl v rámci církevních restitucí vrácen Olomouckému arcibiskupství.

Zámek stojí na místě původní dřevěné tvrze (13. stol.). Ve 14. stol. za arcibiskupa Arnošta z Pardubic postaven kamenný hrádek. Po r. 1670 za arcibiskupa M. F. Sobka z Bílenberka opraven a barokně rozšířen. Po r. 1849 sídlem báňské školy. Opraven v 70. - 80. l. 20. stol. Dnes galerie a TIC.

Zámeček Staré Ždánice, bývalá neorenesanční rezidence mlynářského rodu Prokešů, byl postaven v roce 1877 mlynářem Josefem Prokešem. Později ji baron Nathaniel Filip de Aras přetvořil na romantický zámeček. Dnes je v procesu rozsáhlé rekonstrukce, při níž se mění na rodinné sídlo a kulturní centrum. Zámeček zaujme svou romantizující architekturou, unikátním starožitným zařízením a vnitřní výmalbou. Obklopuje jej okrasná zahrada. Veřejnosti je přístupný během pravidelných kulturních akcí.

Barokní fara při kostele sv. Jakuba ve Vidžíně postavena r. 1753 klášterem premonstrátů v Teplé a sloužila jako letní sídlo opatů. Nyní soukromé ubytovací a stravovací zařízení zvané Zámecká fara s možností prohlídky. Objekt od r. 1958 památkově chráněn.

Postavena r. 1911-1913 podle projektu architekta F. Ohmanna. Dnes po rekonstrukci z r. 2001. Atrium zdobí plastika Ducha pramenů ze železitého pískovce. Její součástí je Horní Zámecký pramen (č.4) a nepřístupná část Dolní Zámeckého pramene (č.3).

Francouzská zahrada vybudována v letech 1760-69. Dále k jihu pak navazuje anglický park. V zahradě bohatá sochařská výzdoba. Střed zahrady tvoří fontána s mohutným sousoším Napájení Héliových koní. Na jižní straně rokoková oranžérie. Areál zahrad a parků má 65 ha.