Výsledky hledání míst

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Jáma Vrbice vystavěna v l. 1911–13 společností Severní Dráha Ferdinandova. Sloužila jako odvětrávací pro důl Hubert. Jáma zasypána r. 1992, když dosáhla hloubky 386 m. Těžní budova s ocelovou věží a strojovna v r. 1993 vyhlášeny kulturními památkami.

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.

Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.

Bývalý větrný mlýn byl postaven r. 1846 a fungoval jako větrný do r. 1879, kdy mu vichřice rozlámala větrné kolo. Poté byl stárkem Antonínem Vydrou upraven na parní pohon. Po dvou požárech na přel. 19. a 20. stol. upraven na pohon elektřinou, takto fungoval v l. 1928–40. Od r. 1960 slouží k bydlení.

Větrný mlýn, zvaný Raabův byl postaven r. 1810. R. 1929 se stal majitelem Jan Raab. R. 1953 se dostal do majetku rodiny V. Jaroně – ještě tehdy byl plně funkční. R. 1973 byl pod Správou zámku v Hradci nad Moravicí ve velmi špatném stavu, r. 1974 byl opraven a zachráněn členy JZD z Kravař.

Větrný mlýn horského typu z lomového kamene byl vybudován nejspíše r. 1830, ale v provozu byl jen krátce. Činnost ukončil ještě v 1. polovině 19. stol. a později byl upraven na byty. Nízká stavba je nyní užívána k soukromým rekreačním účelům.

Původní dřevěný mlýn nad osadou Franzberg doložen r. 1843, po 30 letech nově postaven jako zděný holandského typu. V 70. letech 20. stol. stavba snížena a po odstranění perutí upravena na sklad sena. V letech 2000-2001 rekonstruována na současný obytný objekt.

Poslední z 8 větrných mlýnů v okolí, pův. z r. 1748, shořel při osvobozování Klobouk v dubnu 1945. Díky nadšencům byl obnoven přenesením zchátralého obdobného mlýna z Pacetluk v letech 1982-1985. Jako plně vybavený a funkční je zpřístupněn veřejnosti.

První zpráva o mlýnu z roku 1875. Rok 1955 hovoří o jeho špatném stavu. Celkové opravy se dočkal v roce 1996, kdy získal břidlicovou střechu, hladkou bílou fasádu a malé lopatky.

Třípatrový větrný mlýn holandského typu postaven kolem r. 1865. V provozu do r. 1902. Mlýn vysoký 11,6 m a se čtyřmi perutěmi o průměru 11,6 m slouží jako soukromé rekreační obydlí s dochovaným mlecím složením ve 3. patře. Nepřístupný.

Větrný mlýn postavil statkář Václav Mareček r. 1870. Mlýn byl později pronajímán, jedním z nájemců byl např. v l. 1913–21 Václav Petr ze Mšena, který byl známý opravář mlýnů. R. 1923 byl mlýn opuštěn a chátral, r. 1973 se zmiňují již jen pobořené zdi. Koncem 20. stol. prošel kompletní rekonstrukcí.

Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem vybudovaný v letech 1922-1923 na střeše budovy v místech staršího dřevěného mlýna z r. 1826, který r. 1911 vyhořel.