Výsledky hledání míst

Zámek je jedna z nejvýznamnějších renesančních staveb mimo Itálii. Stavba začala v r. 1533. V 18. stol. přidány barokní prvky. Park založen v 19. stol. Od r. 1951 majetek obce. Na arkádovém nádvoří lombardsko-italské sochy. V zámku regionální muzeum.

V pol.17.stol dominikáni přestavěli tvrz na zámek. V druhé pol. 20. stol. sloužil jako byty. V současnosti z větší části opuštěný, chátrá. Nepravidelný půdorys zámku nasvědčuje složitému stavebnímu vývoji. V západní části lze tušit věž původní tvrze.

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Zámek vystavěný v roce 1573 na místě starší tvrze. Pozdějšími úpravami získal jednoduchý barokní vzhled. Po r. 1945 rychle chátral až mu v r. 1989 hrozila úplná demolice. Zachráněno původní jižní a západní křídlo. V soukromých rukou.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Zámek byl vystavěn ze starší tvrze na počátku 17. stol., kdy Bernard Podstatský z Prusinovic provedl zásadní přestavbu při níž doplnil chybějící křídla a postavil hranolovou věž. Barokní úpravy z přelomu 17.-18. stol. se týkaly především interiérů.

Got. tvrz z 2. pol 15. st., v pol. 16. st. přestavěna Hrzány renesančně. V 17. st přestavěna raně barokně Záruby z Hustířan, pozdně barokní přestavba v pol. 18. st. za hrabat Horbuval-Chamare. Čyřkřídlá patrová budova je krytá mansardovou střechou.

Zdevastované sídlo správce dvora, původně v majetku tepelského kláštera. Od roku 1865 majetkově spojen s Bečovem. Po roce 1945 postupně zanikají jednotlivé části dvora.

Značně přestavěný a chátrající zámek na místě tvrze, z jehož původní podoby dnes stojí jen východní a část severního křídla.

Chátrající mohutný trojkřídlý patrový rokokový zámek z l. 1750–75 vystavěný rodem Balášovců. Jedná se o mladší z dvojice tzv. podhradských zámků. Zámek je nepřístupný.

Renesanční patrový zámek se dvěma nárožními věžemi vystavěný v obce ve svahu na úpatí Hradního vrchu s ruinou Považského hradu. Vystavěn v r. 1632 Imrichem Balassou, po požáru hradu nad ním. Lidově zvaný Burg.

Na místě tvrze z počátku 15. stol. postaven koncem 17. stol. Lichtenštejny zámek. Od roku 1922 v majetku státu. V současnosti v soukromém vlastnictví a využíván jednak k bytovým účelům a jednak jako restaurace.

Zámek byl postaven jako rezidence dominikánů r. 1710 na místě středověké tvrze. Kolem byl založen rozsáhlý park. Zámek byl upravován koncem 19. stol. později, v l. 1969–70 zde bylo sídlo zelinářskozahradnického závodu Státního statku hl. m. Prahy.

Zchátralý barokní zámek. Za hraběte Martina Allemana z počátku 18. stol. je první zpráva o zámku, svobodný pán ze Stillfriedu na Terešově v letech 1815–1832 patrový zámek snížil a přestavěl do dnešní podoby. Dnešní fasáda z nedávné doby.

Neskorobarokový kaštieľ z 18. storočia je jediným zachovaným kaštieľom z pôvodných troch kaštieľov uvádzaných v obci Pravenec. Kaštieľ ktorý roky slúžil ako triediareň vajec je dnes zrekonštruovaný a slúži ako hotelové zariadenia.