Výsledky hledání míst

Památná jedle bělokorá v údolí říčky Řečice v Moravskoslezských Beskydech. Dosahuje výšky 37 m při obvodě kmene 360 cm. Vyhlášena památným stromem v r. 1972.

Památné duby na území zaniklé obce Přední Záběhlá jsou dominantou Chráněné krajinné oblasti Brdy. Stromy jsou chráněné od roku 2019 pro svůj vzrůst a stáří přibližně 300 let. Místo je přístupné jen pro pěší a cyklisty.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.

Prostý kamenný pomník odhalený na paměť pěti zabitých amerických letců, členů posádky bombardéru B-17 z 97 BG / 414 BS 15. letecké armády USAAF sestřeleného 21. července 1944 nad petrochemickým kombinátem. Odhalen byl bývalým letcem RAF Janem Hladkým ve výroční den roku 2001.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.

Pětihranný dvouposchoďový klasicistní altán ve tvaru hříbku, vybudovaný v 18. století. Od července 2004 je zde zřízen památník Antonína Sovy, který zde na konci 19. století pobýval.

Astronomický střed Evropy – průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku – se nachází cca 1,5 kilometru od Kouřimi, v poli u silnice vedoucí na Svojšice. Na tuto zajímavost má upozornit památník, který navrhl Jaroslav Poula. Symbol tohoto astronomicky významného místa byl na náměstí umístěn r. 2010.

Památník astronomického středu Evropy stojí od r. 2010 na Mírovém náměstí v Kouřimi. Bohužel je chybně označen jako geografický střed a chybí i upozornění, že skutečný astronomický střed Evropy se nachází asi 1,5 km východně od centra města.

Původně barokní zděná myslivna, obklopená zahradou s kamennou ohradní zdí, byla přestavěna začátkem 19. století. Poslední léta svého života zde u své dcery Žofie a jejího manžela, thurn-taxiského hajného, strávil Befřich Smetana. Od 30. let 20. století ho zde připomíná památník.

První zdejší pamětní síň otevřena r. 1956 v budově místní pošty. V roce 1968 provedena oprava usedlosti, kde Bedřich Smetana prožil několik let a sem byl Památník přestěhován. V srpnu 2002 zaplavila usedlost do výše jednoho metru a památník zrušen. Zrekonstruován a znovu otevřen v r. 2007.

Roku 1967 byla v Kralicích zahájena stavba Památníku s muzeem podle návrhu Bohuslava Fuchse. Slavnostní otevření proběhlo 28. září 1969. Vzniklo důstojné místo uložení archeologických nálezů a sbírek Muzejního spolku, věnující se nejvýznamnějšímu českému překladu bible a knihtisku.

Pamětní kámen s německým textem a reliéfem rytíře byl r. 1978 vztyčen na pravém, rakouském břehu řeky Moravy (Moravské pole) u vesnice Dürnkrut. Připomíná bitvu z r. 1278 mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a římským králem Rudolfem I. Habsburským, v níž byl český král zabit.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.