Výsledky hledání míst

Dřevěný kostel v Pěčíně uváděn na počátku 14. stol., barokní zděný kostel nechal postavit Antonín Vít, hrabě z Bubna a Litic v l. 1727–29, stavitelem byl Jan Kumpera z Hradce Králové.

Raně barokní kostel vystavěný po roce 1688. Při opravě fasády v roce 2002 nalezeny ve zdivu zlomky zdiva gotického, pocházející z původního středověkého kostela. Průčelí kostela je jediná dekorativně výraznější část celé stavby.

Postavení kostela je datováno od roku 1719 do roku 1741. Na zídce okolo kostela barokní sochy světců, které byli umístěny z okolních zrušených kaplí a kostelů.

Barokní kostel z let 1722–1723 na místě dřevěného kostela z r. 1352. Starý kostel zničen při požáru r. 1720. Nový kostel nechal vystavět řád křižovníků s červenou hvězdou za velmistra Böhma. V interiéru díla od V. V. Reinera.

Významné mariánské poutní místo založil roku 1684 Julius Sasko-Lauenburský, stavbu dokončila roku 1723 jeho dcera Anna Marie Toskánská. Stavba kolem dvou nádvoří zahrnuje kostel, zvonici, arciděkanství, tříramenný ambit se sedmi kaplemi a hřbitov.

Novogotický kostel z režných cihel s výraznou kopulí dal postavit v l. 1895–1898 kníže Jan II. z Lichtenštejna jako náhradu za starý kostel z r. 1339. Kostel včetně zařízení interiéru navrhl dvorní architekt Lichtenštejnů Karel Weinbrenner. Stavbu provedla vídeňská firma Josefa Schmalzhofera.

Jednolodní raně gotický farní kostel z okruhu milevského kláštera z l. 1260–70, připomínán v r. 1350, upraven v 17. a 18. stol. Zachován raně gotický presbytář, portál v severní zdi lodi, triumfální oblouk. Vybavení kostela je převážně rokokové.

Nedaleko místa původního zašovského kostela byl v letech 1714 – 1725 vystavěn nový barokní kostel. Farní kostel Navštívení Panny Marie v Zašové je největší poutní chrám na Valašsku.

Farní kostel Navštívení Panny Marie z let 1809-11. Nahradil dřevěný kostelík, zmiňovaný již roku 1560, který byl do r. 1672 zasvěcen sv. Markovi. Ve 20. stoleté utilitárně upravován.

Raně barokní poutní kostel z let 1677-1678; sakristie z poloviny 18. století a krov jehlancovitého tvaru z poloviny 19. století. Osmiboká centrální stavba s menší obdélnou sakristií; kolem hřbitov s ohradní zdí se třemi branami a vestavěnou kaplí sv. Jana Nepomuckého. Cenný exteriér i interiér.

Na místě kaple s divotvorným obrazem Panny Marie byl v letech 1736 – 1738 postaven velký barokní kostel. Naposledy opraven poč. 20. stol., po roce 1945 zchátral, poč. 21. stol. opakovaně devastován. Od roku 2006 probíhá postupná obnova kostela i poutní tradice.

Barokní kostel ve frontě kežmarského Hradního náměstí vystavěný kolem r. 1654 řádem Paulínů. Po požáru v r. 1741 byl přestavěn do současné podoby.

Původní gotický kostel sv. Václava připomínán již r.1352, r.1424 pobořený husity. Roku 1609 postaven nový kostel v renesančním stylu, přestavěný barokně r.1723. Tehdy přistavěna věž a kostel získal současnou podobu.

K původnímu dřevěnému kostelu byla v letech 1604–1605 přistavěna zděná renesanční věž. Zchátralý dřevěný kostel zbourán a v letech 1769–1772 k věži přistavěn kostel ve slohu vrcholného baroka s prvky rokoka. Po požáru v r.1820 byl obnoven r.1830.

Kostel, pův. gotický byl postaven patrně ve 14. stol., zmiňuje se r. 1366. R. 1570 přistavěna renesanční věž, barokně přestavěn v l. 1745-1749. R. 1861 přistavěna kaple sv. Jana Sarkandera, v l. 1934-1936 přistavěna moderní chrámová loď. U vchodu je unikátní renes. náhrobník J. J. Zoubka ze Zdětína.