Výsledky hledání míst

Zámek byl postaven někdy v l. 1520–1530 Petrem ze Žerotína v renesančním slohu. Další majitel, hrabě Harrach, v pol. 18 stol. nechal zámek rozšířit a v l. 1763–1765 bylo přistavěno severní a západní křídlo. Dnes zámek slouží jako archiv.

Původní románský johanitský kostel z první třetiny 13. století. V letech 1485–1504 přestavěn na pozdně gotickou trojlodní halu, 1704–42 upraven barokně. Zničen při bombardování Žitavy r. 1757, s využitím starších konstrukcí nově postaven 1766–1837, v závěru za účasti K. F. Schinkela.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Palác na pravém břehu Labe původně šlechtický, zvaný Holandský. August Silný jej koupil roku 1717, soustředil zde své orientální sbírky, po nichž dostal svůj dnešní název. Úpravy 1925–35 pro saskou zemskou knihovnu, 1951–87 obnova po náletu.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Kamenná rozhledna vysoká 23 m (774 m.n.m.) byla postavena místním turistickým spolkem r. 1891. Po 2. světové válce chátrala, pro špatný stav od 70. let 20. stol. uzavřena. Zrekonstruována a slavnostně otevřena r. 1993, přilehlá restaurace r. 1995.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.

František Adam z Trauttmandorffu r. 1724 nechal vybudovat Nový Zámek. Autorem byl F.M. Kaňka. 1754 vyhořel a hrabě nechal zámek přestavět a nově vybavit. Je sídlem vrcholného baroka a patrová budova sloužila zejména k letnímu pobytu.

Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.

Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.

Jeskyni vytvořil talentovaný sochař-samouk Stanislav Rolínek (1902–1931) na objednávku kunštátského starosty Františka Buriana. V jeskyni vytesal postavy sv. Václava, spících rytířů a další. Dominantou byla jeho socha T. G. Masaryka (14 m) z r. 1928, která stávala poblíž, r. 1942 zničena nacisty.

Vápencová jeskyně v krasové oblasti Burren objevena jeskyňáři r. 1952. 7 m dlouhý stalaktit je považován za nejdelší v Evropě. Jeskyně je jinak téměř bez krápníkové výzdoby. Od r. 2006 je přístupná veřejnosti. U parkoviště před jeskyní je ponorný potok.