Výsledky hledání míst

Hvězdárna byla založena v r. 1960. V r. 1964 byla zapojena do celostátní sítě pro foto bolidů, kterou řídí Astronomický ústav AV ČR. Je zde dalekohled Cassegrain o průměru hl. zrcadla 150mm a ohniskové vzdálenosti 2250mm výroby Carlzeiss Jena. Další technika je v pojízdných kopulkách na nádvoří.

Invalidovna postavena na příkaz anglického krále Karla II. v letech 1680-1684. Svému účelu přestala sloužit po roce 1922, po vyhlášení irské nezávislosti. Opravena v osmdesátých letech 20. stol. Dnes muzeum moderního umění.

Zámek byl postaven ve 13. stol., většinu své historie patřil dánským monarchům. V l. 1703–22 přestavěn princem Charlesem Dánským. R. 1854 se stal útočištěm pro krále Frederika VII. a jeho choť hraběnku Danner. Po r. 1873 zde byl útulek pro chudé ženy. V současnosti muzeum, u zámku je rozlehlý park.

Zámek z 18. století, postaven rodem Kinských.

Měšťanský barokní právovárečný dům z roku 1730, zvaný nejdříve Jakšovský, později Falkův dům. Později v něm sídlila hospodářská správa Šternberského panství. Roku 1849 postihl dům požár. V 80. letech 20. století zde byly instalovány sbírky muzea, které zde, spolu s informačním centrem, sídlí dodnes.

Zámek byl postaven někdy v l. 1520–1530 Petrem ze Žerotína v renesančním slohu. Další majitel, hrabě Harrach, v pol. 18 stol. nechal zámek rozšířit a v l. 1763–1765 bylo přistavěno severní a západní křídlo. Dnes zámek slouží jako archiv.

Původní románský johanitský kostel z první třetiny 13. století. V letech 1485–1504 přestavěn na pozdně gotickou trojlodní halu, 1704–42 upraven barokně. Zničen při bombardování Žitavy r. 1757, s využitím starších konstrukcí nově postaven 1766–1837, v závěru za účasti K. F. Schinkela.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Palác na pravém břehu Labe původně šlechtický, zvaný Holandský. August Silný jej koupil roku 1717, soustředil zde své orientální sbírky, po nichž dostal svůj dnešní název. Úpravy 1925–35 pro saskou zemskou knihovnu, 1951–87 obnova po náletu.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Kamenná rozhledna vysoká 23 m (774 m.n.m.) byla postavena místním turistickým spolkem r. 1891. Po 2. světové válce chátrala, pro špatný stav od 70. let 20. stol. uzavřena. Zrekonstruována a slavnostně otevřena r. 1993, přilehlá restaurace r. 1995.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.