Výsledky hledání míst

Proslulá fontána před Královským letohrádkem v Praze vznikla v letech 1563-1575 z podnětu císaře Ferdinanda I. Podle nákresu Francesca Terzia a dřevěného modelu Hanuše Preissera ji odlil proslulý kovolijec Tomáš Jaroš z Brna, rovněž autor největšího pražského zvonu zvaného Zikmund.

Dřevěný pavilon postaven pro prezentaci Klubu českých turistů na Jubilejní výstavě r. 1891. V roce 1892 přestěhován na Petřín a postupně doplněn zrcadly, v roce 1911 i zrcadly zakřivenými. V prostřední části je dioráma. Objekt je denně přístupný.

Za Kaleniců po pol.16. st. přestavěn původní hrad v renesanční zámek. V l.1872–1878 provedena po požáru oprava. Adolf Schebek v l. 1891–1892 přestavěl pseudogoticky. Je trojkřídlý dvoupatrový s třípatrovou věží. Za zámkem zbytek věže původního hradu.

Železná rozhledna, 55 m vysoká, stojící 615 m n. m. byla postavena zač. r. 2004 jako telekomunikační věž firmou Český Mobil a.s. Díky podmínce OÚ Trhová Kamenice byla na věž umístěna vyhlídková plošina a věž byla zpřístupněna jako rozhledna.

Unikátní soubor roubených, hrázděných a zděných staveb lidové architektury. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech. Návsi vévodí barokní studna z roku 1695.

Pozdně gotická tvrz. Na poč. 17. st. renesančně přestavěna a opevněna. Prostá čtyřkřídlá jednopatrová budova s pavlačemi. Na fasádách zbytky renesančních sgrafit. Ojedinělý areál doplňuje přehledná expozice malovaného nábytku v tvrzi.

Původně klasicistní objekt župní správy a sněmu byl postaven roku 1799 podle projektu Johanna Langera. Úpravy a rozšíření v letech 1887–89 (Adalbert Gerster). V dubnu – květnu 1945 sídlo vlády ČSR, dne 5. 5. 1945 zde byl vyhlášen Košický vládní program. Rekonstrukce pro museum 1973–75.

Budova Župního domu vystavěna v r. 1710 jako správní sídlo Turčianské župy. Barokní dvoupatrová budova upravena v 19. století klasicistně. Od r. 1987 slouží potřebám Turčianské galerie.

Královský hrad založený ve 13. století, renesančně upraven, od 17. století využíván hospodářsky, na počátku 19. století již zříceninou. Od r. 1840 postupně zrekonstruován z podnětu Schwarzenbergů.

Hrad dal postavit v l. 1370-82 král Ludvík I. Veliký. V l. 1491-1510 byl přestavěn a obehnán hradbou. Od konce 15. stol. sídlem Zvolenské župy. Renes. přestavěn v pol. 16. stol. Za Esterházyů po r. 1626 stavebně upraven vč. barokní přestavby kaple (1784). Opraven v l. 1894-1906 a v 2. pol. 20. stol.

Dřevěná zvonice, jediný pozůstatek po původním dřevěném kostele. Dřevěná stavba, budící dojem zmenšené kopie větších kostelních zvonic, je ve velmi zchátralém stavu.

Novorenesanční hranolová zvonice ve formě vysoké věže s členitou helmicí. Postavena na místě barokní dřevěné hranolové zvonice v letech 1883–1885 podle projektu vídeňského architekta Ferstela, výrazně přepracovaného místním stavitelem Franzem Sanderem.

Gotická zvonice z roku 1525 v centru Kouřimi, poprvé přestavěna v roce 1570 mistrem Filipem. V roce 1670 vyhořela a proběhla další přestavba. J. Mocker ji po roce 1876 upravil pseudogoticky do dnešní podoby. Zvony jsou upevněny srdcem vzhůru.

Nejpozoruhodnějším objektem kostelního areálu v Týně u Rovenska je dřevěná zvonice z roku 1630. Mohutná štenýřově-vzpěradlová konstrukce nahradila starší stavbu, zničenou při selském povstání. Je zde zavěšen unikátně dochovaný soubor tří zvonů v tzv. rebelantském zavěšení, tedy srdci vzhůru.

Zvonice z let 1583–1585. Druhé patro přistavěno r.1720. Zvony přeneseny do věží chrámu sv. Vavřince. V letech 1985-1989 vnitřek Zvonice upraven a proměněn ve stálou expozici sbírek Městské galerie.