Výsledky hledání míst

Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.

Turistická rozhledna v ChKO Křivoklátsko. Přístupné po silnici mezi obcemi Roztoky a Všetaty na rakovnicku.

Železnou věž na Velké Čantoryji postavily Třinecké železárny r. 2002. Váží 37 tun, má 5 podlaží, 170 schodů a vysoká je 29 m. Je to naše nejvýchodnější rozhledna.

Velká Hejšovina (polsky Wielki Szczeliniec) leží v Polsku asi 2 kilometry od českých hranic u města Karłów. Koncem 18. století se stal Szczeliniec turistickou atrakcí. V roce 1846 byla na vrcholu vybudována turistická chata v tyrolském stylu.

Mohutná novorománská stavba s orientálními prvky dominuje plzeňským Sadům pětatřicátníků. Byla postavena 1888–93. Vzhledem k poloze mezi obytnými domy unikla zničení za II. světové války, poté zchátrala. Velká obnova 1995–98.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

V r. 1580 zahájili Žerotínové stavbu zámku na místě starší tvrze. Trojkřídlý zámek s osmibokou věží a arkádovým nádvořím. Nízké a úzké ochozy. Masivní sloupy jsou svisle propojeny s jakýmisi pilastry. V baroku dostavěn nový, samostatný objekt.

Původně pozdně románský hrad Tasovců. V gotice přestavěný na palác a v r. 1578 na renesanční zámek. V r. 1723 zničil zámek požár. Ugartové využili oprav k barokní přestavbě, kterou zámek získal dnešní podobu. V 19. a 20. st. regotizován.

Vrch s nadmořskou výškou 638 m n.m. V lesích nalezneme mohutné kamenné valy, pozůstatky keltského oppida z 6.-5.stol. př. n. l. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna vysoká 32 m, postavena Klubem českých turistů v letech 1939-1941.

Rozhledna stojí na Velkém Lopeníku, 911 m n.m., druhém nejvyšším vrcholu Bílých Karpat, na hranici se Slovenskou republikou. Je vysoká 22 m, plošina ve výšce 20 m s výhledem na Bílé Karpaty. Otevřena 16.7.2005.

Zámek nechal postavit hrabě V. A. Chotek začátkem 18. stol. R. Chotek ho po r. 1750 nechal rozšířit a zvětšil zámecká křídla na dvojnásobek původní délky. Po r. 1804 klasicistně upraven. Areál byl poškozen povodněmi r. 2002.

Velvarská brána byla součástí opevnění města, vybudovaného koncem 13. stol. Brána byla dostavěna v 15. stol. Za husitských válek byly hradby pobořeny, v l. 1461-72 byly po přestavbě obnoveny. V l. 1823-24 byly hradby částečně zbořeny kvůli stavbě silnice. Brána byla opravována v l. 1868 a 1993-94.

Dvůr Velvěty je poprvé uveden roku 1333, samotná tvrz však je poprvé zmíněna až r. 1546. Sídlo existovalo ještě za Aldringenů r. 1652. V místě tvrze byl r. 1744 postaven barokní Panský dvůr. Dnes je v rekonstruovaném dvoře restaurace a kanceláře.

Venkovská usedlost zaujímá urbanisticky významné místo v obci. Pochází z 1. poloviny 17. století (datace do let 1610-1611). Nyní v ní sídlí muzeum Roubenka. Památkově chráněná.

Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.