Výsledky hledání míst

Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.

V l. 1744-1750 nechal Andrej Koháry na místě středověkého hrádku z 15. stol. vybudovat honosný barokní zámek (kaštieľ) s kaplí. Projektantem a stavitelem byl italský architekt G. Ferrari. Po vymření Koháryů po meči jej vlastnili Koburkové (Coburgové). V 19. stol. upraven. Od r. 1962 sídlo muzea.

Pozoruhodným dokladem hledání duchovních jistot na konci středověku je komplex Svatého hrobu západně od města. Na místě staršího poutního místa ho nechal po návratu z pouti do Svaté země roku 1465 postavit zhořelecký primátor Georg Emmerich.

Kovová rozhledna s trojúhelníkovým půdorysem byla navržena architektem J. Navrátilem, vybudována v letech 1972-4. Otevřena byla v r. 1975. Vysoká je 32 m, horní plošina je ve výšce 27 m, má 128 schodů. Výhled umožní na Olomouc, Hanou a Nízký Jeseník.

Zámek vznikl přestavbou tvrze (1393) v renes. stylu, zadanou r. 1567 Burianem III. Trčkou z Lípy. Po r. 1668 přistavěno vých. křídlo. Po r. 1722 barokně přestavěn za Černínů, v l. 1774-75 přestavěn za Kolovratů, empírově upraven po r. 1817. V l. 1949-2011 zemědělská škola. Od r. 2013 noví majitelé.

Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihlovského z Rýzmberka, budovaný zřejmě podle plánů Benedikta Rejta. Po třicetileté válce již neobýván, změněn na sýpku, v 19. stol. opuštěn. Po r. 1950 postupně opravován.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.

Zámek byl postaven v r. 1723 hrabětem J.V. Příchovským. Poté ho v dražbě získal rytíř J. Bigatto z Chebu. Nemaje dědice odkazuje ho královskému komorníkovi a generálporučíkovi K.A. Junckerovi, ten si přidal k rodinnému jménu přídomek "Bigatto".

Částečně zrekonstruovaný hrad v centru stejnojmenného města. Založen kolem roku 1200 dublinským arcibiskupem Janem Comynem. V roce 1583 částečně opraven. V církevním držení až do 19. stol. Dnes v majetku státu.

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Rozhledna (68 m, 403 m n.m.) byla postavena jako víceúčelový vysílač mobilního operátora r. 2001. Vyhlídková plošina byla zpřístupněna až 30.5.2003, kdy se provozu ujal podnikatel A. Mach. Koncem r. 2005 byla rozhledna uzavřena, otevřena v dubnu r. 2006 novým provozovatelem (Gymnázium Fr. Křižíka).

Barokně klasicistní budova z r. 1782 v místě renesanční synagogy zničené požárem v r. 1779. Za 2. sv. války zpustošena, po válce sklad a prodejna plynu. Od 90. l. 20. stol. zde sídlí Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

Bývalá synagoga města Dobrušky s dochovanou mikví je nyní součástí Vlastivědného muzea, jehož hlavní sídlo je ve vedlejším, pův. rabínském domě. Její novogotická podoba pochází z r. 1868, kdy byla dokončena přestavba po dvou ničivých požárech města v 19. století.

Synagoga jako součást nového ghetta vystavěna v roce 1684. Jako modlitebna sloužila do roku 1943, poté skladiště. Od konce 60. let 20. století v desolátním stavu. Obnovena po roce 1989, otevřena jako muzeum v roce 2000.