Výsledky hledání míst

Barokní zámek stojí na místě román. tvrze řádu něm. rytířů (zač. 13. stol.). V majetku Kouniců nejprve koncem 16. stol. postaven renesanční zámek, poté barokně přestavěn v obd. 90. let 17. stol. – r. 1752, arch. Domenico Martinelli a Ignác Valmaggini. Rekonstrukce v 70. l. 20 stol. a v l. 2004-2012.

Původně tvrz z přelomu 15. a 16. stol.V letech 1548 - 1565 za Supů z Fulštejna již menší renesanční zámek. Později za Hodiců zámek rozšířen a při zámku zřízen okázalý park.

Zal. 1. května 1814 jako tzv. Gymnazijní muzeum se sídlem v dnešní budově Zemského archivu je nejstarším muzeem na území ČR. Nyní sídlí v budově postavené v letech 1893–1895 podle projektu J. Scheringera a F. Kachlera. Od r. 1955 vědecký ústav.

Hrad ze 13.století, v 16. stol. přestavěn na renesanční zámek, zůstalo však původní opevnění, doplněné o dělovou baštu. Po vyhoření pustl a během bombardování byl rozsáhle poničen. Dnes je zrekonstruována věž a předzámčí.

Opevnění, založené ve 14. stol. Ronovci a vypálené r. 1639 Švédy. Koncem 17. stol. nedokončená stavba barokního kláštera, která se stala působištěm poustevníků. Po zrušení poustevny Josefem II. upravili Kinští objekt na romantické výletní místo.

Břevnovští benediktini nechali v roce 1687 na místě tvrze postavit barokní zámek, který byl v roce 1740 dále rozšířen.

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.

Z původního osídlení se podařilo zachránit stavení (čp. 217) Františka Vymyslického, rolníka a lidového řezbáře, na kterém později hospodařil Julius Bohůn. Stavení je chráněno památkovou péčí.

Původně starou tvrz postavenou za Hugolta ze Šlejnic z roku 1487 koncem 16. stol. nahradila za Arnošta ze Šlejnic, vnuka Hugolta ze Šlejnic, tvrz nová, stojící východně od kostela. Ta byla počátkem 17. stol. barokně upravena.

Centrum ekologických aktivit Sluňákov bylo zal. městem Olomouc r. 2006, navazuje na činnost nadace a občanského sdružení Sluňákov (od r. 1989). Nízkoenergetický dům centra byl postaven v l. 2006-07 (hlavní cena Grand Prix architektů r. 2007- architekti O. Hofmeister, P. Lešek, R. Brychta, A. Halíř).

Mlýn patří k nejstarším v Kozlovicích, zapsaným již r. 1581. Majitele Františka Šmiřáka často navštěvoval Leoš Janáček. V 2. pol. 20. stol. přestal plnit svoji funkci a rychle zchátral. Koncem 20. stol. ho koupil p. Šmíra a opravil do původní funkční podoby, dnes je zde restaurace, pension, skanzen.

Původní hrad ze 14. stol. zchátral a změnil se ve zříceninu. Od 80. let 19. stol až do r. 1953 vystavěn nový hrad v pseudogotickém stylu. Od r. 1953 v majetku Slovenské akademie věd.

Zámek byl postaven roku 1703 rodem Des Fours pro příležitostné pobyty rodiny. Dnes se dědici Karla Des Fours-Walderode se státem v restitučním sporu o majetek soudí.

Renes. palác s bohatou sgrafitovou výzdobou v sousedství zámku Bytča nechal r. 1601 vystavět Jiří Thurzo jako místo svatebních hostin svých 6 dcer. V r. 1647 a r. 1856 palác vyhořel. Byl opraven, ale už nesloužil svému účelu. Dnes v zanedbaném stavu.

Zřícenina hradu, prvně zmiň. r. 1385 jako hrad Rožmberků. Za husitských válek dvakrát vypálen. V poděbradské době byl opevněn. Od 16. stol. chátral. Zač. 17. stol. zde byla škola, poté hrad sloužil jako sýpka, v l. 1628-1951 pivovar. Po rekonstrukci (2001-2010) je sídlem Městské knihovny.