Výsledky hledání míst

Původně augustiniánský klášter založil r.1350 markrabě Jan Jindřich. V 18.st. došlo k barokní přestavbě, zároveň s přiléhajícím kostelem sv.Tomáše. Od r.1783 se stala klášterní prelatura sídlem moravské zemské správy. Dnes slouží část bývalého kláštera jako výstavní síň Moravské galerie a kavárna.

V 1. třetině 17. století byly původní dva středověké měšťanské domy renesančně upraveny a stavebně sjednoceny. Tím vznikla kúria (palác) patřící šlechtickému rodu Pálffyů z Erdődu. Na přelomu 19. a 20. století nechali Mittákové budovu novorenesančně upravit. Od r. 1989 zde sídlí Záhorské muzeum.

Gotický hrad, původně knížecí z 10. stol., rozšířený pozdně goticky a upravený renesančně. R. 1648 pobořen. V 18. stol. přestavěn I. Palliardim na kasárny, obnoven v 19. stol.

Jeskyně objevená kolem roku 1826. Větší pozornosti se jí dostalo po nálezech J. Szombathyho v roce 1881. Zpřístupněná část jeskyně byla upravena v roce 1951. Jeskyně proslula svými významnými archeologickými a paleontologickými nálezy.

V Mlázovech původně stávala od 14. stol. tvrz. Roku 1721 nechal Jan Vilém Bernklau ze Šenrejtu postavit při tvrzi nevelký zámek. Patrovou obdélníkovou budovu s valbovou střechou ozdobenou věžičkou. Při zámku býval park.

Vodní mlýn Dřevíček byl vybudován v r. 1919 na místě staršího dřevěného mlýna. V jeho interiéru se nachází dochované funkční zařízení z let 1920-1940. Dnes je kulturní památkou a slouží jako muzeum mlynářství.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Barokní zámek, pův. renesanční. Od r. 1627 majetkem rodu Valdštejnů. Koncem 17. stol. byl zámek barokně přestavěn zároveň s konírnami a sallou terrenou. V r. 1833 se zde konala schůzka panovníků Svaté aliance, na které byla upevněna moc Rakouska-Uherska, Ruska a Pruska.

Zámek byl středověkou tvrzí, za vlády Přemyslovců přestavěnou na lovecký hrádek.V r. 1487 zbudovali na místě hrádku zámeček Vratislavové z Mitrovic. Ten byl zpustošen třicetiletou válkou a nový majitel na ruinách zámečku vystavěl rozsáhlý zámek.

Zřícenina got. hradu, zmiň. r. 1285 v majetku Petra Forró. Od r. 1290 majetkem rodu Balassa. Byl opakovaně dobýván, poničen a opravován. V l. 1575–93 v držení Turků, při jejich ústupu vyhozen do vzduchu. Renesančně opraven v l. 1609–12, pobořen r. 1693. Palác barokně přestavěn v 1. pol. 18. stol.

Již před r. 1238 zde stávala tvrz nebo hrad, později označovaný jako Biskupský hrad, jehož zbytky jsou viditelné ve sklepních prostorách. Od 16. stol. zde byla umístěna fara a děkanství. Po roce 1957 objekt přestavěn pro potřeby Mohelnického muzea.

Hrad vznikl zřejmě počátkem 13. století na starověkém opevnění. V r. 1335 jej zničili Janované. Kolem r. 1373 byl hrad obnoven. V r. 1458 město obsadili Turci a poté bylo využito jako základna pro postupné obsazení celého ostrova. Současná podoba hradu je z 15.-18. století.

Monastýr (ortodoxní klášter) Nejsvětější Trojice založený zřejmě v 15. stol. byl do dnešní podoby přestavěn v 17. stol. V r. 1925 zpřístupněn schodištěm. V r. 1988 byly monastýry Meteora zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

Monastýr (český výraz pro klášter východní [tj. Pravoslavné čili ortodoxní]) církve byl postaven v 16. století. Během 2. světové války byl opuštěn. Je jedním z šesti zachovaných monastýrů, které vznikly od 14. století u města Kalambaka v Thesálii. Společně se jim říká kláštery Meteora.

Monastýr (ortodoxní klášter) Varlaam byl postaven v 16. stol. Je jedním z šesti zachovaných monastýrů, které vznikaly od 14. stol. na vrcholcích bizarních slepencových skal u města Kalambaka. Společně se jim říká Meteora. Až do r. 1922 byly těžko přístupné. Od r. 1988 na seznamu UNESCO.