Výsledky hledání míst

Hrad založil rytířský rod von Glaubitz pravděpodobně již v pol. 14. stol. Ve 30. l. 15. stol. zničen husity. V l. 1580-1590 nechal Michael von Tschirnhaus torzo hradu přestavět na renesanční zámek. V 17. stol za hrabat z Althannu barokně rozšířen. V r. 1945 opuštěn a následně vypleněn.

Hrad, jehož nejstarší části pocházejí z 2. století př. n. l. z doby Hasmonejského království. Phasaelovu věž dal postavit král Herodes v letech 37–34 př. n. l. Ve 12. století hrad sloužil křižákům (stavebně rozšířen). V 16. století rozšířen Turky. Od r. 1989 je zde Muzeum jeruzalémské historie.

Objekt vznikl sloučením dvou měšťanských domů z 15. století. Od počátku 17. století zde fungovala městská věznice a mučírna. Od roku 1911 patří objekt městskému museu, zpočátku jako sklad, od počátku 40. let 20. století jako výstavní prostor (dnes historická exposice).

Jedna ze tří zachovalých velkých věží městského opevnění, připomínaná písemně poprvé roku 1348. V sousedství stála stejnojmenná brána, zbořená 1848. Věž změnila podobu po požárech 1456, 1642 a 1717. Z té doby současná helmice.

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.

Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.

Kovová rozhledna Milada v areálu zříceniny hradu Lichnice pochází z roku 2017 a je přístupná návštěvníkům hradu. Konstrukce 10 metrů vysoká umožňuje výhled přes hradní zeď. Název získala podle pověsti o kruté hradní panně.

Soukromá dřevěná rozhledna Milada o výšce téměř 30 m vznikla na vrchu Krchov (489 m n. m.) v letech 2014-2017. Vstup jen v otevírací době a zpoplatněn. Vyhlídková plošina v 27 metrech po 144 schodech. Nádherný výhled na okolí hráze Orlické přehrady.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.

Původně vodní tvrz, přestavěná na renesanční opevněný zámek. Poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Po požáru v r. 1705 zásadně barokně přestavěn a byl zde zřízen park ve francouzském stylu.

Dominanta lednického parku vznikla 1797–1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.

Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.

První zmínka o mincovně se vztahuje k roku 1464. Budova na místě „mincovny“ byla renesanční, později vyhořela. Dnešní stavba je z roku 1801. Dnes slouží jako pobočka Hornického muzea Příbram.

Pavilon nad minerálním pramenem v Dolních Pasekách poprvé vědecky analyzovaným roku 1870 nahradil 60 let poté starší dřevěný objekt. Drobná stavba ve stylu art-deco.

Hrad nad Královskou oborou vznikl pravděpodobně za Přemysla Otakara II. Nesporně se připomíná 1319, poškozen za husitských válek, důkladně přestavěn za Vladislava Jagellonského. Koncem 18. stol. údajně pustý, 1803-21 romantická novogotická přestavba.