Migdal David

Citadela (pevnost chránící město) v západní části historického centra Jeruzaléma vznikala postupně v průběhu posledních dvou tisíciletí. Její nejstarší částí je původní městská hradba z 2. století př. n. l., z doby Hasmonejského království. Její pozůstatky dnes prochází napříč středem pevnosti (hradu) od jihu k severovýchodu. Druhou nejstarší částí hradu je čtverhranná Phasaelova věž. Tu nechal v ohybu městské hradby v letech 37–34 př. n. l. postavit král Herodes Veliký a pojmenoval ji po svém bratru, princi Phasaelovi. Dnes se jedná o nejvýraznější část hradu s plným přízemím a bosovaným zdivem. Věž byla později přejmenována na Davidovu věž, protože v období Byzantské říše lidé věřili v její založení biblickým králem Davidem (1040–970 př. n. l.). Toto pojmenování pak připadlo celému hradu a je užíváno dodnes. Spolu s Phasaelovou věží nechal Herodes k městské hradbě přistavět další dvě věže – Hippicusovu věž a věž Miriam. Jejich skromné pozůstatky jsou ve vnitřním prostoru hradu také patrné. Některé zdroje však uvádí dobu založení těchto věží již do 2. století př. n. l. a král Herodes je měl pouze rozsáhle přestavět. Jen pár metrů na jih od těchto věží si nechal Herodes postavit honosný palác. Po jeho smrti byl tento palác využíván jako sídlo římského prefekta, proto se někteří historikové domnívají, že k soudu Ježíše Krista došlo zde. Křížová cesta ale začíná v severovýchodní části městského centra, v místech, kde stála římská pevnost Antonia. Tradice klade Ježíšův soud právě tam. Tato pevnost ale v Ježíšově době sloužila jako kasárna pro římské vojáky. Zastánci Ježíšova soudu v místech Herodesova paláce tak argumentují tím, že Pilát Pontský by stěží pořádal zasedání soudu v kasárnách namísto svého paláce. V tom případě by mělo být skutečné místo Ježíšova soudu bezprostředně na jih od dnešního hradu. Počátky hradu samotného lze klást do doby…  číst dále