Výsledky hledání míst

Palác Krajířů z Krajku, vrcholně renesančně přestavěn Pernštejny. Lobkowiczové vlastnili palác v l. 1628–1948. V l. 1651–68 upraven raně barokně podle projektu C. Luraga. Dnes muzeum provozované rodinou Lobkowiczů.

Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.

Královský hrad založil Vilém Dobyvatel po roce 1066. Z té doby pochází donjon. Rozšířen ve 13. stol. Sloužil jako zbrojnice, klenotnice, mincovna a vězení. V období 1308-1660 výchozí bod královské korunovační cesty. Dvakrát dobyt v 15. stol. během Válek růží. Nadále královský hrad, památka UNESCO.

Komplex loretánské kaple (Santa Casa), ambitů, a kaple svatého Martina vznikl podle Alliprandiho projektu postupnou výstavbou od roku 1704. V sousedství starší zvonice (1673, Francesco Caratti). Původně byl v péči místních piaristů. Loreta zrušena roku 1782, nově vysvěcena 1831.

Mariánské poutní místo postavili hradčanští kapucíni s podporou Lobkoviců roku 1626. Velká přestavba a rozšíření proběhly v 1. polovině 18. století pod vedením slavného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Poutní místo s loretánskou kaplí nechal vystavět Jan Jiří Dasselmann v r. 1664. Kaple byla v letech 1675–83 doplněna ambity a kaplemi v nároží. V 50. letech 20. století téměř zdevastována využíváním jednotkami PS. Loreta byla obnovena po r. 1989.

Bývalý klášter a již zaniklá loretánská kaple z let 1719-1740 byly postaveny podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.

Tzv. Löschnerův pavilon, původně provozní objekt stáčírny minerálních vod v Kyselce, prošel celkovou rekonstrukcí v letech 2013-2015 a roku 2016 v něm byla otevřena expozice Muzea Mattoni.

Pozůstatkem loveckého dvorce saských kurfiřtů je jednokřídlá renesanční (v dnešní podobě z poč. 17. stol.) obytná budova se třemi schodišťovými věžemi, stojící dnes téměř v centru Drážďan. Od roku 1913 zde sídlí museum saského lidového umění.

Lovecký zámeček – volně stojící jednopatrový dům z 18. století, původně lovecká chata rodu Rothschildů. Postaven v romantickém stylu. Nyní slouží jako restaurace. Interiér v nedávné době zrekonstruován, zajímavostí jsou původní kotce pro lovecké psy.

Secesní Löw-Beerova vila postavena v letech 1903-1904 pův. pro továrníka Moritze Fuhrmanna, v letech 1913-1939 v majetku textilního podnikatele Alfreda Löw-Beera. Po. 2. svět. válce do r. 2012 účelově využívána, po rekonstrukci od června 2015 přístupná jako pobočka Muzea Brněnska.

Hospodářský dvůr, kde byly nalezeny zbytky tvrze. V r. 1349 Ludéře z Ludéřova, v r. 1376 vlastní synové Beneše z Laškova, v r. 1447 kupuje ves s pozůstatky tvrze Smil z Kremže. V r. 1505 obnovenou tvrz prodává Kunka z Loděnic Jiříkovi z Choltic. Od r. 1550 v majetku Lukáše Gryma, stává se z ní dvůr.

Jednoduchý, pozdně barokní patrový zámek s kaplí z 18. stol. byl postaven hrabětem Mariem Bořkem Dohalským z Dohalic, manželem Marie Anny Steinbachové. Dnes je v soukromém majetku a prochází postupnou rekonstrukcí.

Součástí areálu zámku Luhov je i středověké tvrziště, pozůstatek tvrze, snad z počátku 13. stol.

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven zřejmě v 1. pol. 13. stol. Rozšiřován ve 14. a 15. stol. Několikrát obléhán a dobyt. Koncem 18. stol. opuštěn, poté rozebírán jako zdroj stavebního materiálu. V současnosti prochází postupnou rekonstrukcí.