Výsledky hledání míst

Kamenná 12 m vysoká rozhledna na vrchu Děd u Berouna, postavená za 5 měsíců v roce 1893, byla první rozhlednou Klubu českých turistů. Na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny vede 56 schodů.

Přírodní památka U Báby, vyhlášená r. 1933 chrání společně se sousední památkou U Lomu obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Hrad pravděpodobně založil nechvalně známý Milota z Dědic v 2. polovině 13. století. Koncem 14. století patřil Šternberkům. Zanikl na počátku 15. století, dnes z něj zbyly pouze valy a příkopy.

Kamenné základy dřevěné kapličky, kterou postavil r. 1932 statkář Wenzel Demele (přezd. Neubauer) a jeho žena Theresia. Kaplička zanikla nejspíše již někdy v 60. let. 20. stol. díky nedostatku údržby a použitému materiálu. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Denisovy sady (dříve Františkov) založil moravský místodržitel A. B. Mitrovský za podpory zemských stavů v l. 1814–18 dle projektu F. Kleina. Klasicistní kolonáda vznikla v pol. 19. stol. V r. 1818 byla vztyčen obelisk na počest císaře Františka I.

První zmínka o Děpoltovicích je z roku 1273 kdy ves patřila k příslušenství tepelského kláštera. Statek s tvrzí – později tzv. starý zámek – pochází patrně ze 16. stol., kdy byly Děpoltovice v majetku Šliků.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.

Rozsáhlé zříceniny hradu založeného před rokem 1250 Markvartici. Za majitelů Bibrštejnů od 16. století hrad pomalu pustl a měnil se ve zříceninu. Části zdiva rozvezeny na stavby vesnic v okolí.

Terénní zbytky hradu. Postaven Štěpánem z Tetína před r. 1338, zanikl ještě ve 14. století. Počátkem 16. stol. zříceniny pobořeny při zkoušení nových pražských děl. Koncem 17. století ještě stály výrazné zříceniny zdí, dnes se tu nacházejí pouze reliéfní obrysy staveb a hradeb.

Pozůstatky loveckého zámečku postaveného roku 1819 Kryštofem Vidršpergárem z Vidršperka na místě bývalého dvora. Od roku 1852 v majetku Coudenhoveů. Po roce 1945 jej využívala pohraniční stráž, postupně chátrá, dnes se z něj zachovaly jen obvodové zdi.

Převáděcí tunel, dlouhý 1 200 m (Dieterova štola), spojuje horní tok Novodomského potoka s údolím Chomutovky a slouží k odklonění přebytečné vody z horských rašelinišť.