Výsledky hledání míst

Jedna z nejstarších keltských lokalit na Moravě, datována do druhé poloviny 5. až počátku 4. stol. př. nl. Dodnes dochovány znatelné valy v délce přes 200 m.

Stavba z počátku 16. stol. Kamenný portál zhotovila huť Jana z Perštějna. Roku 1869 přistavěno druhé patro a upravena fasáda.

Černý rybník o rozloze 1,08 ha je součástí stejnojmenné přírodní rezervace vyhlášené r. 1993. Pochází z 19. století a původně sloužil k chovu ryb. Dodnes zde můžeme nalézt vzácné rostlinné a živočišné druhy.

Rozhledna zvaná Milohlídka z roku 1843. V roce 1885 vznikl v jejím okolí park. Tehdy také zbudována opěrná zeď, která chrání věž i náštěvníky před zřícením do lomu.

Dnes již zaniklý liniový krajinný útvar připomínající široký úvoz, vedoucí 21 km mezi Sázavou a Chotouní. Pozůstatek mohutné pravěké stezky vedoucí prakticky přímo mezi významnými brody na Sázavě a Labi.

Tzv. Čertova hráz dlouhá 32,2 m byla postavena v r. 1802 k zadržování vody. Její ruiny jsou připomínkou historie plavení dřeva po Svratce do Brna v období napoleonských válek. Systém byl využíván do r. 1850.

Příkré skalní stěny (defilé) vzniklé vodní erozí řeky Mže při zahlubování údolní soustavy během pleistocénu. Jedna z přírodních památek nacházející se dnes na území krajského města Plzně. Název Čertova kazatelna dostala od vzhledu skalních věžic.

Terénní zbytky malého dřevěného hradu v severní části pískovcového útvaru tzv. Šourkovy věže. Založen na přel. 13. a 14. st. Dochovala se nepřístupná do skály zasekaná cisterna, zbytky tesaného přístupu a kapsy po ukotvení trámů.

Čertova skála neboli Čertovka je přírodní neupravovaná skalní vyhlídka nedaleko Zbiroha. Poskytuje vyhlídku především jižním a jihozápadním směrem. Místo je součástí oblíbeného turistického okruhu.

Přírodní rezervace se rozkládá na jihovýchodním úbočí hory Luč (933 m n. m.) a západním svahu hřebene Čertovy stěny. Turisticky přístupná je pouze vyhlídka na Čertovu stěnu u silnice Vyšší Brod-Horní Planá a červené značky Vyšší Brod-Přední Výtoň.

Národní přírodní památku Čertova zeď tvoří pozůstatky skalní zdi tvořené třetihorní čedičovou žílou vypreparovanou z okolních druhohorních pískovců. Přístup k nejvýraznějším z nich zajišťuje modrá turistická značka ze vsi Kotel.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Čertovo kopyto, vysoký skalní útvar, který dokonale připomíná kopyto. Málo známá, ale zajímavá hříčka přírody u Lipna.

Ojedinělá památka romantismu vytvořil v pískovcových masivech v letech 1841-1846 sochař V áclav Levý. Volně přístupné, obrovské, devět metrů vysoké skalní bloky, dotvořené do podoby dvou hlav zvaných Čertovými hlavami.

Skalní vyhlídka Čertovy kameny se nachází na úbočí Zlatého chlumu, 3 km od Jeseníku. Nabízí výhledy na okolí Jeseníku a na Rychlebské hory.