Výsledky hledání míst

Malá osada z 1. pol. 16.st. s původními roubenými chalupami, židovskými zděnými patrovými domy. Dům čp. 43 byl původně synagoga. Za vsí je židovský hřbitov z pol. 18.st.

Krytá dřevěná vyhlídková věž byla vybudována u silnice vedoucí z Drnovic k Památníku Ploština. Stavba probíhala v 1. polovině roku 2023 a zpřístupněna byla koncem července. Vzhledem k umístění na úbočí kopce poskytuje výhled pouze jižním směrem na Bílé Karpaty.

Dřevěná, 21 m vysoká Drtinova rozhledna na vrchu Besedná nahradila r. 2015 stavbu stejného názvu ve tvaru husitské hlásky z r. 1926, která byla pro zchátralost a nezájem tehdejších orgánů stržena r. 1967. Umožňuje výhled od Šumavy po České středohoří a po středních Čechách.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Nový památný strom, dub červený, byl vysazen r. 2006 při příležitosti oslav výročí založení obce Svídnice, od kterého uplynulo 670 let. Obec byla založena r. 1336, kdy patřila k dymokurskému panství. R. 1974 se sloučila s obcí Dymokury, pod kterou dnes spadá.

Památný strom dub letní stojí ve Žďáru u Staré Paky, na dvoře statku č. p. 17. V knize Novopacko z r. 1934 se píše, že jeho odhadované stáří je přibližně 90 let. Dnes je starý kolem 200 let.

25 m vysoký strom s obvodem kmene 516 cm – potomek dubu, který zde podle pověsti rostl od 13. stol a po zásahu bleskem r. 1643 shořel. Ještě téhož roku byl vybrán a posvěcen strom, který jej nahradil. R. 2004 byl dub vyhlášen památným stromem.

Památný Svatováclavský dub byl podle legendy vysazen r. 903 sv. Ludmilou při narození sv. Václava, což by znamenalo že je starý přes 1100 let. Podle odhadů je ale o něco mladší, přibl. 700–900 let. Je jedním z nejstarších stromů v ČR. Roku 1887 byla před dub umístěna pískovcová socha sv. Václava.

Přes tři sta let památný starý dub, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh.

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.

Spící kamenný lev na mohutném pískovcovém podstavci. Pomník padlým r. 1866 v bitvě u České Skalice v Rakousko-Pruské válce. Pomník je věnován setníku Emilu Riedlovi od 5. praporu polních myslivců a poručíku Adolfu Studničkovi od 77. pěš. pluku.

Tříkolejný most se zabetonovanými ocelovými nosníky se několik let po svém dokončení 4. 2. 1931 zapsal do historie Čech jako místo krvavého střetu nezaměstnaných (vyprovokovaných senátorem za KSČ) a četnické jednotky, který stál čtyři lidské životy.

Kašna dudáka z r.1923 z last.vápence. Autor Johan Adolf Mayerl.

Roubený dům, kde se podle nálezů keramiky žilo již ve 13. stol. Přibl. od pol. 18. stol. má dům dnešní podobu. Dům byl r. 2008 ve velmi špatném stavu zakoupen panem Pavlem Střihavkou a za spolupráce s muzeem v Rychnově byl opraven. Byl zde nalezen obraz Panny Marie, jenž má svou legendu.

V centru města na hlavní, Masarykově třídě je na historickém domě čp. 38 pamětní deska Jana Kostohryze, posledního velitele 311. perutě RAF, který v tomto domě prožil dětství a mládí. Deska odhalena v roce 2016.