Výsledky hledání míst

Renesanční tvrz Údešice z konce 16. stol. byla během třicetileté války i s přilehlým dvorem vypálena a již nebyla obnovena. Dvůr se změnil na skupinu samot s dominantní sýpkou.

Zřícenina dvoupatrové budovy vodního mlýna, přádelny a hostince, který založil Anton Josef Wondra v pol. 19. stol. Vodu k němu přiváděl dnes již zaniklý náhon z řeky Třebůvky. V letech 1857-1870 zde fungovala papírna.

Mostecká přehrada, postavená mezi lety 1910 až 1913 podle návrhu profesora stuttgartské techniky ing. R. Weyraucha, zadržovala vodu pro město Most. Má nejvyšší přehradní hráz postavenou z lomového kamene u nás (53 metrů vysoká, 225 metrů dlouhá a 4,5 metrů široká). Významná technická památka.

Vodní nádrž Pastviny I. a Pastviny II. vznikla zatopením prostor vykáceného lesa a zemědělských lučních ploch na řece Divoká Orlice. Stavba probíhala od roku 1933 do roku 1938. Je to poslední hráz, která byla stavěna z kamene. Výška koruny hráze činí 31,3 m, šířka v koruně 6,5 m.

Zříceniny hradu spojené se samotou mlýna v nyní již organickém celku. Ve druhé polovině 14.století je hrad poprvé připomínán jako majetek pánů z Hradce. Hrad sloužil jako opěrný bod rozsáhlých dominií pánů z Hradce a z Rožmberka. Zanikl po husitských válkách.

Bývalá tvrz, prvně zmiňovaná v r. 1360. Náležela příslušníkům z rodu Labouně. R. 1511 byla prodána. Už v r. 1567 je známo jméno Hrádek a tvrz je již zpustlá. Dnes viditelný příkop a val vysoký 3 m. Opevnění není pouze na západní straně.

Kamenná rozhledna o výšce 10 m byla postavena r. 1801 v podobě romantické umělé zříceniny hradu jako součást zámeckého anglického parku, který dal založit kolem r. 1800 hrabě Eduard Collalto (arch. Anton Ortner). Po zkonfiskování majetku Collaltů r. 1946 rozhledna zchátrala. Nejstarší rozhledna ČR.

Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.

Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Zaniklá tvrz, o níž je první zmínka údajně vzpomínána už v letech 1368 - 1371. První skutečně dochovanou zmínkou je mramorová deska z roku 1547, která dokladuje opravu tvrze, a kterou nechal zhotovit pán Znáta z Víckova. Posledním záznamem o tvrzi je kupní smlouva z roku 1630. Z tvrze nezůstaly žádné pozůstatky.

Renesanční tvrz z 2. pol. 16. století. Zchátrala po požáru r. 1855. Nyní v soukromém vlastnictví.

Tvrz postavená v polovině 16. století Mikulášem z Ledské, nebo jeho synem Janem. První zmínka o ní je až z roku 1593. Po roce 1694, jako majetek Šternberků, přestává být šlechtickým sídlem a je přestavena na sýpku. Šternberkům patří do roku 1924.

Zřícenina hradu ze 13. stol. vystavěná trenčanským županem Báš Hunt-Poznanovským. V 16. stol. renesančně upravován rodem Zayo z Čemeru. Zanikl v 19. stol. po nájezdech Hurbanovských povstalců.

Patrový barokní zámek nechal postavit hrabě Filip Kinský v roce 1736, budova byla používána pro administrativní účely poplužního dvora. V 19. stol. byl stavebně upraven. Dnes je zámek v neutěšeném stavu a je využíván k bydlení.