Výsledky hledání míst

Tvrz přestavěná na barokní zámek r. 1701 Petrem Radeckým z Radče, ke konci 19. stol. přestavěn novorenesančně, okolí upraveno v anglický park. Po roce 1948 domov důchodců, v 90. letech 20. stol. v restitucích vrácen rodině posledních majitelů. Dnes restaurace a hotel přilehlého golfového hřiště.

Původně kupecký dvůr. Od města oddělen příkopem a zdí. Sloužil k ochraně kupců a jejich zboží. Rozkvět za Karla IV. a Václava IV. Po 2. sv. válce zde byla skladiště, dílny, kanceláře a byty. R. 1996 Ungelt po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti.

Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.

Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.

Zřícenina hradu z počátku 13. století. Patří mezi nejstarší české hrady společně s Křivoklátem. Za Jana Lucemburského zastaven Vilémovi z Valdeka. R. 1333 vykoupen Karlem IV. Další majitelé Aleš Holický ze Šternberka, Jošt z Ensidle. Významě opraven počátkem 16. stol. Roku 1575 se uvádí jako pustý.

Most na silnici III. třídy z Plzně do Radobyčic byl postaven roku 1933 s první celosvařovanou obloukovou nosnou konstrukcí na světě. V letech 1994–5 proběhla problematická generální oprava, která znamenala zničení většiny původní konstrukce.

Řetězový most císařovny Alžběty z let 1853–56 byl po požáru mostovky r. 1916 obnoven, pro nízkou únosnost byla r. 1933 řetězová konstrukce nahrazena (s využitím stávajících pilířů) obloukovým ocelovým mostem. Generální oprava v l. 1996–97. Od postavení nového mostu r. 1985 slouží místnímu provozu.

Most přes Labe v Litoměřicích existuje nejméně od 14. století. Po řadě dřevěných a polodřevěných objektů ničených povodněmi byl v letech 1857–59 postaven most litinový, nahrazený roku 1910 současným ocelovým objektem na kamenných pilířích.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky (11 m, 217 m n. m.) byla postavena r. 2012 na viniční trati U Křížku, kde stojí od r. 1899 kříž, který zde nechala vztyčit rodina Scherak. Rozhlednu nechal MÚ Drnholec, projekt vypracovali Ing. Antonín Olšina a Ing. Martin Novák. Přístupná od června r. 2012.

Rozhledna nazvaná U Lidušky je kovová stavba s dřevěnými prvky o výšce téměř 30 metrů. Stojí na zalesněném návrší Plaz v lokalitě zvané Na Vyhlídce nebo Krásná Vyhlídka nad nádražím v Bílovicích nad Svitavou. Je volně přístupná od konce října 2021.

Dřevěná rozhledna z roku 2007 výšky cca 7 m s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 3 m na návrší mezi vinohrady. Z rozhledny je kruhový rozhled na nejjižnější části Moravy, na oblast kolem Pálavských vrchů, Novomlýnských nádrží a Břeclavsko.

Pravěké hradiště datované do doby bronzové vybudováno na strategickém místě proti soutoku Vltavy a Lužnice ke kontrole významné obchodní cesty podél Vltavy. Dochovány terénní stopy v podobě valů a příkopů. Rozloha hradiště činila 0,7-0,8 ha.

Tři mosty v těsné blízkosti přes potok Ronovka. Železniční, kamenný pro polní cestu a další pro již zrušenou řepařskou železnici s vysokým náspem.

Üç Kumbetler je příklad monumentálních hrobek v Anatolii. Největší ze tří kopulí patří Emiru Saltukovi. Postavena na konci 12. stol. Emir Saltuk Cupola vyrobena z broušeného kamene. Na trojúhelníkových štítech reliéfy zvířat. Kulaté oblouky a výklenky kopule jsou ze dvoubarevného broušeného kamene.

Zaniklá vodní tvrz, která se v písemných pramenech neobjevuje nebo se záznamy o ní nedochovaly. Samotná vesnice je zmiňována r. 1365. Pravděpodobně zde sídlili manové moravskotřebovského panství.