Výsledky hledání míst

Zaniklý drobný vojenský objekt renesančně barokních šancí - drobné čtvercové pevnůstky nedaleko beskydského vrcholu Studeničný. Tvořily součást složitého vojenského systému pevností, které chránily Slezsko před vojenským útokem z Uherska. Ještě v pol. 20. stol. byly v terénu zřetelné.

Z vrchu Sandberg je daleký výhled do okolí. Jedná se o pozůstatek třetihorního mořského útesu s odkrytými mořskými sedimenty. Sandberg je zajímavý i stepní flórou a faunou.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Hrad byl založen před r. 1245. V l. 1441-1460 jej obsadil Jan Jiskra z Brandýsa. Poté hrad obsadilo vojsko krále Matyáše Korvína. V 15. stol. rozšířeno opevnění. V r. 1537 jej dobylo císařské vojsko. V r. 1660 jej poškodil výbuch prachárny a v r. 1687 požár, po němž již nebyl obnoven.

Mohutná jeskyně vytvořená prosakující povrchovou vodou a mrazovým zvětráváním ve slepencovém podloží skalního masivu oblasti Súĺovských skal pod vrcholem Roháč. Jeskyni dominuje 10 m široký vstup a následně 60 m dlouhý stoupající prostor. Je významným archeologickým a paleontologickým nalezištěm.

Terénní pozůstatky se nacházejí na ostrožně téměř čtvercového tvaru o straně asi 30 m. Tvrz snad ze 13. stol. je písemně potvrzena roku 1406 za Oneše ze Šarov. Ve druhé polovině 16. stol. zpustla.

Původně šlechtický, později královský strážní hrad na břehu Hronu, jehož počátky sahají až do poloviny 13. století. Rozsáhlé přestavby probíhaly hlavně ke konci 15. a v počátku 16. století (přehradí, nová bateriová věž). Opuštěn od 18. století.

Saturnův chrám je nejstarší římský chrám. Jeho kořeny sahají do prvopočátků římské republiky. Zasvěcen bohu zemědělství a žní Saturnovi. Chrám se nacházel 9 m nad okolním terénem. Sloupy, vyrobené z šedé a červené žuly, nesou velký mramorový architráv. Nejtypičtější zřícenina Fora Romana.

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.

Rozlehlý pravidelně utvářený hrad postaven olomouckým biskupem Brunem po r. 1272, po r. 1281 poškozen, na poč. 14. stol. opraven. Naposledy zmíněn r. 1325, poté opuštěn a zpustl. Dochovány reliéfní zbytky budov, valy a příkopy.

Pravěké opevněné sídliště nad vesnicí Sazená bylo ze tří stran chráněno prudkými svahy a pouze ze severu je leteckou prospekcí a magnetometrickým měřením doložen příkop. Archeologům se dosud nepodařilo datovat období osídlení, ve vsi byla nalezena keramika doby hradištní.

Areál kostela, kolumbaria, administrativní a školící budovy Církve československé husitské, postavený podle projektu Josefa Gočára 1926–7. Sídlo hradecké diecese, jedna z dominant západní části prvorepublikové zástavby města.

Smírčí kříž ze 17. století s nápisem "Na tomto místě byl zavražděn posel, který spěchal varovat město Brno před blížícím se cizím vojskem". Na kříži je letopočet 1663, kdy na Moravu vpadli Turci.

Kamenný kříž s ne zcela čitelným nápisem připomíná místo náhlého úmrtí Johanna Schanigera dne 9. července 1849. Stojí u polní cesty, jižně od obce Podbořánky na okraji golfového hřiště.

Zřícenina hradu Schauenstein z 12. století leží v Dolním Rakousku nad levým břehem řeky Kamp. Hrad byl zničen Švédy za třicetileté války a již nebyl obnoven. Je volně přístupný po žluté značce ze vsi Krug, který je místní částí městyse Pölla.